O místě
Valentův mlýn stojí v západní části Záblatí při pravém břehu Zlaté stoky. Jeho renesanční jádro vzniklo roku 1575 z podnětu Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a zásluhou Viléma z Rožmberka. Mlýn tak připomíná rozvoj vodního hospodářství na třeboňském panství, spojený s rozšířením Záblatského rybníku a dokončováním Zlaté stoky. Stavba sloužila také Schwarzenberkům jako zastávka při lovech v okolí.
Obdélný objekt tvoří nižší obytná a reprezentativní část a vyšší mlýnice. Na fasádách se dochovaly fragmenty renesančních sgrafit v podobě obdélných psaníček. Na jižním štítu je patrné také pole s dnes už málo zřetelnou malbou schwarzenberského znaku z přelomu 17. a 18. století. Současný vzhled výrazně ovlivnila přestavba z roku 1926, při níž mlýn získal další patro a novou střechu; později byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou.
Mlýn dvakrát vyhořel, v letech 1615 a 1690, po druhém požáru byl znovu vystavěn z kamene. Rod Charvátů zde hospodařil od roku 1670 až do roku 1958. Dochované interiéry zahrnují renesanční zaklenutou síň, konstrukce mlýnice i část technologického vybavení. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1955.
Obdélný objekt tvoří nižší obytná a reprezentativní část a vyšší mlýnice. Na fasádách se dochovaly fragmenty renesančních sgrafit v podobě obdélných psaníček. Na jižním štítu je patrné také pole s dnes už málo zřetelnou malbou schwarzenberského znaku z přelomu 17. a 18. století. Současný vzhled výrazně ovlivnila přestavba z roku 1926, při níž mlýn získal další patro a novou střechu; později byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou.
Mlýn dvakrát vyhořel, v letech 1615 a 1690, po druhém požáru byl znovu vystavěn z kamene. Rod Charvátů zde hospodařil od roku 1670 až do roku 1958. Dochované interiéry zahrnují renesanční zaklenutou síň, konstrukce mlýnice i část technologického vybavení. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1955.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors