O místě
Areál kostela sv. Jiljí patří k nejvýznamnějším historickým místům brněnského Komárova. Tvoří jej kostel, novogotická kaple Vzkříšení, přístavky, dvě zahrady a hranolová stavba přiléhající k západnímu průčelí kostela, známá jako tribunová věž. Fara do památkově chráněného areálu nepatří.
Kořeny místa sahají do 1. poloviny 12. století, kdy zde třebíčští benediktini založili proboštství. Kostel vznikl původně jako kaple a jeho středověký původ připomíná také odkrytý románský nápis Porta Dei – Brána Boží. Komárovské proboštství bylo nejstarším ze tří proboštství třebíčského kláštera. Podle Pulkavovy kroniky se zde roku 1235 setkali český král Václav I. a rakouský vévoda Fridrich II. a o tři roky později zde zasnoubili své dědice.
Po zrušení konventu v roce 1527 přešel majetek na brněnskou Královskou kapitulu sv. Petra a Pavla. Areál těžce poškodil požár během švédského obléhání Brna v letech 1643 a 1645. Kostel s kaplí a zahradami dnes představuje výraznou stavební a uměleckohistorickou dominantu Komárova; okolí má zároveň významný archeologický potenciál.
Kořeny místa sahají do 1. poloviny 12. století, kdy zde třebíčští benediktini založili proboštství. Kostel vznikl původně jako kaple a jeho středověký původ připomíná také odkrytý románský nápis Porta Dei – Brána Boží. Komárovské proboštství bylo nejstarším ze tří proboštství třebíčského kláštera. Podle Pulkavovy kroniky se zde roku 1235 setkali český král Václav I. a rakouský vévoda Fridrich II. a o tři roky později zde zasnoubili své dědice.
Po zrušení konventu v roce 1527 přešel majetek na brněnskou Královskou kapitulu sv. Petra a Pavla. Areál těžce poškodil požár během švédského obléhání Brna v letech 1643 a 1645. Kostel s kaplí a zahradami dnes představuje výraznou stavební a uměleckohistorickou dominantu Komárova; okolí má zároveň významný archeologický potenciál.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors