O místě
Na pozemku v Brně se dochovaly pozůstatky průjezdní brány, která byla součástí předsunutého opevnění augustiniánského kláštera. Brána zajišťovala spojení tohoto obranného pásma s Běhounskou, později označovanou také jako Tišnovská, bránou. Pravděpodobně vznikla v letech 1642–1645, kdy Brno v souvislosti se švédským ohrožením posilovalo svou obranu. Zanikla nejspíše už v 60. nebo 70. letech 17. století při budování barokního bastionového opevnění.
Archeologicky odhalená stavba měla přibližně 5,5 metru na šířku a průjezd široký 3,4 metru. Její cihlové zdivo doplňovalo vápencové ostění s pozůstatky mechanismu padacího mostu – dochovaly se patky, točnice i stopy po pohybu mostovky. Brána navazovala na příkop a byla zasazena do opevnění, které mělo v okolí stavby podobu zděných kurtin, dále pak zemního valu.
Pozůstatky jsou cenné také proto, že po likvidaci brněnského hradebního okruhu v 19. století zůstalo z raně novověkého opevnění jen velmi málo nadzemních fragmentů. Nález proto dokládá nejen podobu tehdejší fortifikace, ale i proměny města a jeho obranného systému. Spolu s dalšími archeologickými relikty zachovanými pod povrchem tvoří významný celek připomínající vojenské dějiny Brna.
Archeologicky odhalená stavba měla přibližně 5,5 metru na šířku a průjezd široký 3,4 metru. Její cihlové zdivo doplňovalo vápencové ostění s pozůstatky mechanismu padacího mostu – dochovaly se patky, točnice i stopy po pohybu mostovky. Brána navazovala na příkop a byla zasazena do opevnění, které mělo v okolí stavby podobu zděných kurtin, dále pak zemního valu.
Pozůstatky jsou cenné také proto, že po likvidaci brněnského hradebního okruhu v 19. století zůstalo z raně novověkého opevnění jen velmi málo nadzemních fragmentů. Nález proto dokládá nejen podobu tehdejší fortifikace, ale i proměny města a jeho obranného systému. Spolu s dalšími archeologickými relikty zachovanými pod povrchem tvoří významný celek připomínající vojenské dějiny Brna.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors