O místě
Jádro domu vzniklo v první čtvrtině 17. století jako pozdně renesanční kamenná stavba, která nahradila starší středověkou zástavbu po velkém požáru Mikulova v roce 1584. Kolem poloviny 18. století byl dům upraven a získal pozdně barokní podobu s atikovým patrem. Průčelí člení bosované nárožní pilastry, římsy a drobná oválná slepá okna; přízemí dnes vyplňuje dřevěný výkladec. V interiéru se dochovaly křížově zaklenuté prostory v předsíni a místnosti nad ní, zatímco ostatní místnosti mají ploché stropy. Dům je cenný také jako doklad propojení reprezentativního průčelí do náměstí s méně nápadnou obslužnou částí v navazující ulici.