O místě
Pásmo odvalů a propadlin na žíle Schweizer patří k nejvýraznějším povrchovým stopám po počátcích jáchymovského dolování. Nachází se zde více než sto pozůstatků těžebních jam a hald, které sledují průběh rudní žíly v délce téměř 2,5 km. Propadliny, často trychtýřovité a až osm metrů hluboké, označují místa zasypaných jam; okolní odvaly vznikly při dobývání horniny a stříbrné rudy.
Těžba na žíle Schweizer začala nejpozději roku 1526. V první polovině 16. století se zde dobývaly především mělce uložené části ložiska pomocí mnoha svislých nebo šikmých jam a kratších chodeb. Jednotlivá důlní pole byla tehdy malá, a jámy proto vznikaly hustě vedle sebe. Těžbu komplikoval přítok podzemní vody i omezené technické vybavení, k němuž patřily ruční rumpály, lana a žebříky. Později byly dobývány také hlubší partie žíly; kolem roku 1613 dosahovaly práce přibližně 384 metrů.
Dochované odvaly a pinky názorně ukazují způsob těžby typický pro rané období jáchymovského revíru. Svým rozsahem představují největší souvislé pásmo tohoto druhu po historické těžbě připovrchových částí rudních žil v České republice a jsou výraznou součástí krajiny utvářené hornickou činností Krušnohoří.
Těžba na žíle Schweizer začala nejpozději roku 1526. V první polovině 16. století se zde dobývaly především mělce uložené části ložiska pomocí mnoha svislých nebo šikmých jam a kratších chodeb. Jednotlivá důlní pole byla tehdy malá, a jámy proto vznikaly hustě vedle sebe. Těžbu komplikoval přítok podzemní vody i omezené technické vybavení, k němuž patřily ruční rumpály, lana a žebříky. Později byly dobývány také hlubší partie žíly; kolem roku 1613 dosahovaly práce přibližně 384 metrů.
Dochované odvaly a pinky názorně ukazují způsob těžby typický pro rané období jáchymovského revíru. Svým rozsahem představují největší souvislé pásmo tohoto druhu po historické těžbě připovrchových částí rudních žil v České republice a jsou výraznou součástí krajiny utvářené hornickou činností Krušnohoří.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors