O místě
Bludná severovýchodně od Horní Blatné patří k nejvýznamnějším historickým hornickým lokalitám v okolí. Zdejší ložiska cínovce a železné rudy se dobývala nejpozději od počátku 16. století, pravděpodobně už koncem 15. století. V 16. století zde vznikla rozsáhlá síť dolů, která se po přerušení za třicetileté války obnovila také v 18. století. Těžba cínu na Sněžné hůrce pokračovala krátce i v 19. století, železná ruda se na dole Pomoc Boží dobývala až do jeho konce a na dole Gustav ještě krátce za první světové války.
V lesích a na okolních svazích se dochovaly propadliny, odvaly, povrchové dobývky i část Blatenského vodního příkopu. Nejvýraznější jsou pozůstatky dolování na pásmu Zuzana, kde byla téměř svislá žíla dobývána přímo z povrchu. Souvislý pruh dobývek dosahuje délky téměř 400 metrů, šířky až 5 metrů a hloubky přibližně 8 až 10 metrů. Ojedinělý soubor montánních památek dokládá mimořádný rozsah někdejší těžby v dnes téměř zaniklé osadě Bludná.