O místě
Koplův dům patří k nejstarší zástavbě třebíčského židovského ghetta v části Zámostí. Složitý stavební celek mezi Tichým náměstím a Blahoslavovou ulicí tvoří srostlice tří objektů, které se dochovaly v původním hmotovém uspořádání. Jejich jádro je renesanční a ukrývá neobvyklou vnitřní dispozici, ovlivněnou také polohou na terénním zlomu.
Osídlení tohoto místa je doloženo už v 15. století. Dům, známý jako Koplův, přešel do židovského vlastnictví před rokem 1627. Při soupisu majetku v ghettu roku 1723 byl někdejší dům Jakoba Kopla rozdělen mezi čtyři vlastníky a dvě stavební části. Takové spoluvlastnictví, označované jako kondominium, se promítlo do složitého členění domu a jeho vnitřního uspořádání. Přestože byly objekty později znovu spojeny v jeden funkční celek, historická struktura zůstala z velké části čitelná. Cenné jsou zejména původní klenby, trámové stropy a suterénní prostory. Koplův dům zároveň pomáhá utvářet charakter židovského ghetta, chráněného jako součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Osídlení tohoto místa je doloženo už v 15. století. Dům, známý jako Koplův, přešel do židovského vlastnictví před rokem 1627. Při soupisu majetku v ghettu roku 1723 byl někdejší dům Jakoba Kopla rozdělen mezi čtyři vlastníky a dvě stavební části. Takové spoluvlastnictví, označované jako kondominium, se promítlo do složitého členění domu a jeho vnitřního uspořádání. Přestože byly objekty později znovu spojeny v jeden funkční celek, historická struktura zůstala z velké části čitelná. Cenné jsou zejména původní klenby, trámové stropy a suterénní prostory. Koplův dům zároveň pomáhá utvářet charakter židovského ghetta, chráněného jako součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors