O místě
Patrový řadový dům v třebíčské židovské čtvrti Zámostí je součástí historické zástavby Blahoslavovy ulice. Pravděpodobně vznikl v první polovině 17. století; podle dochovaných údajů jej v roce 1636 postavil židovský zpěvák Lebl na místě zahrady Šimona Hoška. Ve druhé polovině 17. století byl upraven Jakobem Kurreinerem a roku 1681 k němu přibyla část, z níž později vznikl sousední dům čp. 63. Dnešní vzhled výrazně ovlivnily klasicistní úpravy z první poloviny 19. století.
Nejvýraznější je severní uliční průčelí se zbytky klasicistní štukové výzdoby. Patro odděluje jednoduchá římsa, okna lemují půlkruhově zakončené šambrány a nad nimi se dochovaly reliéfní motivy škeblí. Fasádu doplňuje nárožní rustika a profilovaná korunní římsa. V přízemí zůstal také výkladec vložený při úpravě domu v roce 1931.
Dům je cenný nejen svým zasazením do židovské čtvrti, ale i dochovanými vnitřními prvky. Patří k nim klenby, niky, vestavěné skříně, schodiště, pozůstatky dvou černých kuchyní a dvojice nad sebou umístěných prevétů ve východním rizalitu. Zachovala se řada dveří s kováním, starší okna, půdní prostor i krov bez vestavby podkroví. Objekt tak názorně dokládá každodenní život a stavební vývoj třebíčské židovské komunity.
Nejvýraznější je severní uliční průčelí se zbytky klasicistní štukové výzdoby. Patro odděluje jednoduchá římsa, okna lemují půlkruhově zakončené šambrány a nad nimi se dochovaly reliéfní motivy škeblí. Fasádu doplňuje nárožní rustika a profilovaná korunní římsa. V přízemí zůstal také výkladec vložený při úpravě domu v roce 1931.
Dům je cenný nejen svým zasazením do židovské čtvrti, ale i dochovanými vnitřními prvky. Patří k nim klenby, niky, vestavěné skříně, schodiště, pozůstatky dvou černých kuchyní a dvojice nad sebou umístěných prevétů ve východním rizalitu. Zachovala se řada dveří s kováním, starší okna, půdní prostor i krov bez vestavby podkroví. Objekt tak názorně dokládá každodenní život a stavební vývoj třebíčské židovské komunity.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors