O místě
Fara v Dobřanech je přízemní roubené stavení z roku 1776, které dodnes představuje typický doklad podoby venkovské fary v horské obci. Volně stojící dům má obdélný půdorys a hlavním štítem se obrací k návsi. Jeho neomítnuté roubení doplňuje krytá násep podél jižní strany a drobný roubený přístavek zvaný kaplanka. Stavbu chrání sedlová střecha se šindelovou krytinou, štít je svisle bedněný a zdobí jej vyřezávané lišty kolem oken. Fara si zachovala lidový charakter i přes pozdější, nepodstatné úpravy.
Význam domu nespočívá jen v jeho podobě, ale také v jeho kulturní historii. Na počátku 19. století zde působil vlastenecký kněz Josef Liboslav Ziegler a fara se za jeho působení stala jedním z důležitých center českého obrozeneckého dění na Královéhradecku. Setkávali se zde například Josef Dobrovský, František Ladislav Hek, Milota Zdirad Polák nebo Magdalena Dobromila Rettigová.