Uprostřed zalesněné krajiny nedaleko Nového Hrádku se nachází Rokole, malé poutní místo s neobvykle bohatou historií. Jeho přirozeným středem je studánka s pramenem, k němuž se váže příběh o děvčátku, které v rokli zabloudilo. Když se obrátilo k Panně Marii, měla mu pomoci najít cestu z lesa. Na místě se pak podle legendy objevil pramen.
Jde o náboženskou tradici, nikoli o historicky doloženou událost. Právě spojení příběhu, vody a lesní krajiny však dalo Rokoli její přitažlivost. Název osady ostatně podle místního výkladu souvisí se starším označením rokle.
Od dřevěné kapličky k poutnímu areálu
Původní dřevěná kaplička u pramene byla v roce 1859 nahrazena zděnou stavbou. O rok později do ní přibyl obraz Panny Marie s Ježíškem od hradeckého malíře Josefa Božetěcha Klemense. Zobrazení se začalo označovat jako Panna Maria Rokolská a úcta k němu přivedla do místa poutníky z širšího okolí.
Rokole tehdy nebyla jen prostorem modlitby. Při poutích zde fungovaly také kramářské stánky a letní hostinec, takže náboženské slavnosti měly i výrazný společenský a hospodářský rozměr. Dnes je atmosféra mnohem klidnější, ale několik vrstev poutní tradice zůstalo v krajině dobře čitelných.
Na protějším svahu stojí historická křížová cesta. Vznikla v 19. století, nejčastěji se uvádí rok 1874, některé prameny však zmiňují rok 1859. Čtrnáct zastavení tvoří litinové reliéfy umístěné v kamenných sloupcích. Původní Boží hrob na konci cesty se nedochoval, jednotlivá zastavení ale stále připomínají, jak významnou roli měla Rokole pro své někdejší návštěvníky.
Kostel, Loreta a kaplička v lese
Nejvýraznější stavbou areálu je pseudogotický kostel Panny Marie Rokolské. Jeho stavbu zahájil na svém pozemku novoměstský továrník Přibyl v roce 1930. Kvůli průtahům a okolnostem druhé světové války se však vysvěcení uskutečnilo až 19. srpna 1945. V interiéru se nachází socha Panny Marie vytvořená podle obrazu z původní kaple; jejím autorem byl podle regionálních podkladů novoměstský sochař Josef Marek.
Pozornost si zaslouží také dřevěná stavba zvaná Loreta. Přes své jméno není kopií nazaretského domku ani skutečnou loretánskou kaplí. Jde o zepředu otevřený ochoz, v němž jsou umístěny obrazy sedmi bolestí Panny Marie. Její jednoduché provedení dobře zapadá do poutního charakteru místa a připomíná lidovou podobu zdejší zbožnosti.
Novější vrstvu představuje schönstattská kaplička na kopci nad původní kaplí. Posvěcena byla 19. července 1997 a podle Schönstattského hnutí jde o první originální svatyni tohoto typu v Čechách. V její blízkosti později vznikl také provinční dům spojený s působením Sekulárního institutu sester Mariiných. Rokole tak zůstává živým duchovním centrem, nikoli pouze historickou památkou.
Co čekat od pramene
Voda ze studánky bývá v poutní tradici označována za zázračnou nebo léčivou. Takové označení je třeba chápat jako součást víry a místního příběhu, nikoli jako lékařsky potvrzený účinek. Dostupné údaje naznačují, že voda bývá po chemické stránce po velkou část roku pitná, pramen však není pravidelně sledován. Po vydatných deštích se může její kvalita krátkodobě zhoršit.
Návštěvníci by proto neměli vodu automaticky považovat za bezpečnou pitnou vodu ani za léčivo. Zároveň není doloženo, že pramen skutečně nikdy nevysychá, přestože se to v tradičních a turistických popisech často uvádí.
Tip na klidný výlet u Nového Hrádku
Rokole leží u silnice ze Slavoňova na Nový Hrádek, přibližně kilometr od tohoto městyse. Administrativně patří osada k obci Bohdašín, Nový Hrádek je však nejbližším orientačním bodem. K poutnímu areálu se dá přijet autem a podle turistických informací zaparkovat přímo u místa.
Prohlídka jednotlivých staveb se dá spojit s krátkou procházkou po okolí. Vede zde naučná stezka Cesta manželů, převážně lesním terénem s mírným stoupáním u křížové cesty. Některé úseky jsou nezpevněné, trasa proto není vhodná pro kočárky ani invalidní vozíky. Výlet lze prodloužit směrem k Novému Hrádku nebo naplánovat v kombinaci s okolím zříceniny hradu Frymburk, která podle turistických podkladů není běžně přístupná veřejnosti.
Hlavní pouť se tradičně koná v neděli po 8. září v návaznosti na svátek Narození Panny Marie. Konkrétní termín se každoročně mění, a pokud se na slavnost chystáte, je dobré ověřit aktuální informace. I mimo poutní den ale Rokole nabízí něco, co se z běžného výletu neztrácí: tiché lesní prostředí, drobnou sakrální architekturu a příběh vody, který tu po generace propojuje víru s krajinou.