O místě
Na svahu a okraji plošiny u Sovětic se dochovaly archeologické stopy polní dělostřelecké baterie z prusko-rakouské války roku 1866. Stanoviště tvoří deset objektů různých velikostí, uspořádaných přibližně v západovýchodním směru. Sedm z nich leží v jedné linii, další tři jsou vysunuty níže po svahu k jihu. Největší postavení měří přibližně 14 × 9,5 metru; kolem západního z dvojice nejrozměrnějších objektů je patrný asi metr široký žlab. Celý areál zabírá plochu zhruba 106 × 42 × 92 × 43 metrů.
Podle historických souvislostí šlo s největší pravděpodobností o postavení pruského dělostřelectva kolem 3. července 1866. Pruské jednotky tehdy ovládly údolí říčky Bystřice až k prostoru Dohalic a lesům Holá a Svíb. Nedaleký les Svíb se stal dějištěm prudkých bojů a vrch Skalka mohl sloužit jako záložní opěrný bod dělostřelectva, které se přesouvalo přes Bystřici. Památka tak připomíná vojenskou organizaci a průběh bojů, jejichž stopy dnes nejsou zachovány v podobě budov, ale v terénním uspořádání někdejší baterie.
Podle historických souvislostí šlo s největší pravděpodobností o postavení pruského dělostřelectva kolem 3. července 1866. Pruské jednotky tehdy ovládly údolí říčky Bystřice až k prostoru Dohalic a lesům Holá a Svíb. Nedaleký les Svíb se stal dějištěm prudkých bojů a vrch Skalka mohl sloužit jako záložní opěrný bod dělostřelectva, které se přesouvalo přes Bystřici. Památka tak připomíná vojenskou organizaci a průběh bojů, jejichž stopy dnes nejsou zachovány v podobě budov, ale v terénním uspořádání někdejší baterie.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors