V Horním Nedělišti, zhruba devět kilometrů severozápadně od Hradce Králové, stojí drobný zámek, který zaujme už svou polohou. Budova je usazena na vyzděné terase nad silničním zářezem a díky tomu působí v obci výrazněji, než by její velikost napovídala. Jednopatrová barokní stavba s mansardovou střechou a středovým rizalitem je cenným dokladem venkovského šlechtického sídla první poloviny 18. století.
Od tvrze k pohodlnější barokní rezidenci
Neděliště leží v sedlovitém údolí potoka Olovky na úpatí vrchu Chlum. Před vznikem dnešního zámku zde stávala menší tvrz. Když Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic v roce 1705 získal nedělišťské panství, rozhodl se původní sídlo nahradit reprezentativnější stavbou.
Zámek vznikal po roce 1705, pravděpodobně ve 20. letech 18. století, nejpozději před rokem 1748. Pravidelné půdorysné uspořádání spíše svědčí o barokní novostavbě než o pouhé přestavbě tvrze. Na severním průčelí se dochoval erb zakladatele. Čáp v něm odkazuje k Dobřenským z Dobřenic a další část znaku k jeho manželce Alžbětě, rozené Strakové z Nedabylic.
Architektura není okázalá, ale má jasný řád. Středový rizalit vystupuje z průčelí a pokračuje až do mansardové střechy, kde vytváří výrazný dvoupatrový akcent. Právě spojení jednoduché hmoty, střechy a terasy dává zámku jeho charakteristický vzhled.
Freska, mříže a barokní interiéry
O někdejší podobě interiéru máme nejpodrobnější zprávy ze staršího popisu z roku 1922. Ten zmiňuje kamenný barokní portál, vstupní síň s klenbou nesenou dvěma kamennými sloupy s korintskými hlavicemi, klenuté místnosti a štukové rámy. Ze starší tvrze měly být do zámku přeneseny také renesanční kované mříže, použité na schodištích.
Nejzajímavějším prvkem byla nástropní malba v jednom ze sálů. Podle historického popisu zachycovala alegorickou scénu s bohem Slunce, oltářem s čápem Dobřenských a postavami symbolizujícími úrodu i ochranu šlechtického rodu. Po pozdějším rozdělení sálu se měla zachovat především střední část kompozice, zatímco okraje a část štukového rámu byly zničeny.
Výzdoba bývá spojována s okruhem malíře Jana Václava Neunhertze. Jde však o opatrně formulovanou atribuci, která není v dostupných podkladech potvrzena současným restaurátorským průzkumem. Stejně tak nelze bez dalšího ověření tvrdit, že se všechny popsané prvky dochovaly v původním stavu. Historické zprávy hovoří také o barokních kachlových kamnech, pozdějších kamnech s figurami rytířů a šternberskými hvězdami nebo o klenuté šatlavě.
Šternberkové, válka a proměna areálu
Dobřenští drželi zámek do roku 1862. V exekuční dražbě jej tehdy získal Jaroslav hrabě ze Šternberka. Po období, kdy sídlo za posledního dobřenského majitele zpustlo, nechal nový vlastník objekt opravit. Práce skončily v roce 1865, ale už o rok později zámek zasáhly události prusko-rakouské války.
Neděliště dnes leží v krajinné památkové zóně Území bojiště u Hradce Králové z roku 1866. Podle pozdějších kronikářských vzpomínek se v zámku ubytoval velitel brigády a obec pocítila průchod vojsk i drancování. Poškozený objekt se od roku 1867 znovu opravoval a podle některých soupisů byl upravován také pro potřeby lazaretu.
Po roce 1862 vznikl v okolí zámku park s květinovými partiemi, fontánou, kaskádami a exotickými dřevinami. Z původní podoby dnes zůstal především parkově upravený parter a část parku. Severovýchodně od zámku stojí hospodářský dvůr z roku 1909 se dvěma neobarokními domky; ze staršího dvora se zachovala také patrně devatenáctého století sýpka.
Omylné spojení se Santinim
Nedělišťský zámek bývá někdy připisován Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi. Toto autorství však nemá archivní oporu a současní badatelé je nepovažují za přesvědčivé. Zařazení mezi Santiniho stavby tak patří spíše k místním a starším hypotézám než k ověřeným skutečnostem. Zajímavé je pouze to, že prostorové uspořádání zaniklých hospodářských staveb mohlo některá Santiniho řešení připomínat.
Zámek zvenčí a okolí
V roce 1908 přešel nedělišťský velkostatek do správy císařských panství. Zámek pak sloužil jako místo pro byty a kanceláře úředníků. Po vzniku republiky připadl státu, v roce 1950 byl vyklizen a až do konce 70. let zůstával prázdný. Pozdější plán na rekreační středisko se neuskutečnil. Dnes je v soukromých rukou, není běžně přístupný a podle dostupných údajů postupně prochází pomalou obnovou.
Návštěvníci si proto mohou zámek prohlédnout především z veřejných komunikací. Do oploceného areálu ani interiéru není vhodné vstupovat bez souhlasu vlastníka. Procházku lze spojit s návštěvou kostela Nanebevzetí Panny Marie a s poznáváním míst spojených s bojištěm roku 1866. Právě tento širší kontext dává nenápadnému zámku v Nedělištích další rozměr: není jen pozůstatkem šlechtického sídla, ale také součástí krajiny, v níž se po staletí proměňovaly moc, každodenní život i válečné dějiny.