Pod plastikou mysliveckého klobouku ukrýval pomník v lese Svíb nečekané svědectví o vlastní minulosti. Když byl 5. března 2026 při obnově rozebrán, objevila se v jeho nitru kovová schránka se dvěma zapečetěnými svitky. Jeden obsahuje seznam příslušníků jednotky včetně padlých, druhý zprávu vztahující se ke vzniku nebo slavnostnímu odhalení památníku.
Listiny byly po zdokumentování uloženy zpět na původní místo. Návštěvník je tedy neuvidí ve vitríně, jejich nález ale dodává pomníku další vrstvu významu. Nejde už jen o kámen připomínající dávné boje, nýbrž také o schránku s poselstvím lidí, kteří chtěli zachovat paměť na své druhy pro další generace.
Pomník 30. praporu a nejasné datum
Specializovaná evidence památek z války roku 1866 objekt identifikuje jako pomník rakouského 30. praporu polních myslivců, označovaného jako FJB 30. V evidenci nese číslo HK-408. Kamenné dílo dodala hořická firma Hatle a Vejs, jejíž označení i číslo práce jsou na památce uvedeny.
Pomník má podobu secesního pískovcového pylonu s dvojitým soklem. Na vrcholu se nachází reliéf a plastika mysliveckého klobouku, právě pod níž byla schránka nalezena. Nápisy jsou provedeny v češtině, němčině, maďarštině a azbukou. Připomínají padlé v lese Svíb 3. července 1866, ale také vojáky, kteří zahynuli u Schweinschädelu, a uvádějí počty mužů.
Datování památky ovšem není zcela jednoznačné. Dokumenty objevené při obnově podle zveřejněných informací odkazují ke vzniku a odhalení 3. července 1920. Evidence Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 naproti tomu uvádí vznik v roce 1900 a odhalení 3. července 1906. Bez ověření v dalších archivních pramenech proto nelze jednu z těchto variant označit za definitivní.
Obnova kamene i návrat k pevným základům
Lesy České republiky nechaly pomník v roce 2026 obnovit v rámci programu Lesy pro život. Náklady dosáhly 310 000 korun. Restaurátoři nejprve odstranili původní spárování a pískovcové desky následně rozebrali za použití těžké techniky. Jednotlivé části očistili, doplnili poškozená místa a znovu sestavili.
Nové spáry dostaly hydrofobní ochranu a celý pomník byl osazen na novou železobetonovou základovou desku. Práce probíhaly pod dohledem archeologů, což bylo důležité nejen kvůli samotné schránce, ale i kvůli citlivosti celého bojiště. Obnova tak nespočívala pouze v kosmetickém opravení povrchu. Jejím cílem bylo stabilizovat památku a zachovat ji v lese i pro další desetiletí.
Alej mrtvých připomíná jednu z nejkrvavějších částí bojiště
Pomník stojí na severní straně hlavní lesní cesty v lokalitě zvané Alej mrtvých. Les Svíb patřil 3. července 1866 k nejtvrději zasaženým úsekům bitvy u Hradce Králové. Po střetu mezi pruskou a rakouskou armádou zůstalo na celém bojišti téměř 8 000 mrtvých a více než 23 000 raněných vojáků.
V samotném Svíbu se dochovalo přibližně 90 pomníků a křížů. Každý z nich připomíná jinou jednotku, národnost nebo skupinu padlých, společně však vytvářejí mimořádně působivou krajinu paměti. Celé bojiště u Hradce Králové je od roku 1997 památkovou zónou a zahrnuje téměř 500 pomníků, válečných hrobů a hromadných pohřebišť.
Výlet, který spojuje les, historii i Chlum
Obnovený pomník je volně přístupný, nejde o památku s pokladnou ani pravidelnou návštěvní dobou. Leží na souřadnicích 50.297309 N, 15.740975 E, ovšem cesta k němu vede lesním prostředím s nerovným terénem. Při návštěvě je třeba počítat také s lesnickým provozem, protože zdejší cesty slouží mimo jiné k odvozu dříví.
Nejlepší je zařadit FJB 30 do delšího putování po naučné stezce Les Svíb. Okružní trasa měří 15 kilometrů a má 23 zastavení. Výlet lze spojit s návštěvou Muzea války 1866 a rozhledny na Chlumu, které v roce 2026 nabídly také novou expozici a mobilní aplikaci s rozšířenou realitou. Ta provází návštěvníky nejen muzeem, ale i vybranými místy někdejšího bojiště.