Jen málokteré místo v Česku umožňuje číst vojenské dějiny přímo v krajině tak názorně jako Chlum u Všestar. Právě tady se 3. července 1866 rozhodla bitva u Hradce Králové, známá také jako bitva u Sadové nebo na Chlumu. Střet pruské armády s rakouskou a saskou armádou byl největší bitvou na území Čech a Moravy. Bojovalo v něm přibližně 436 000 vojáků.
Dnes není zdejší bojiště pouze místem jediného pomníku. Rozkládá se mezi Labem, Sadovou, Hořiněvsí, Mokrovousy a Přímem a zahrnuje více než 460 pomníků, pohřebišť a dalších památníků. Centrálním bodem je obec Chlum, odkud lze vyrazit za historií pěšky i na kole.
Rozhodující okamžik se odehrál u Chlumu
Chlum představoval klíčový bod rakouské obranné linie. Ještě před rozhodujícím průlomem se tvrdě bojovalo v lese Svíb mezi Čistěvsí a Máslojedy. Pruským jednotkám se tam podařilo zaměstnat početnější rakouské síly a narušit jejich pravé křídlo. Poté pruská 2. armáda pronikla k Chlumu a dostala se rakouským jednotkám do týlu.
Výsledek byl pro Rakousko katastrofální. Na bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých a přes 23 000 raněných vojáků. Přesto příběh bitvy nelze zjednodušit na známé tvrzení, že Prusové zvítězili pouze díky rychleji nabíjitelným jehlovkám systému Dreyse. Rakouské pušky Lorenz měly větší přesnost a dostřel, zatímco pruské zbraně nabízely rychlejší palbu. O výsledku rozhodly také taktika, velení, terén a způsob, jakým obě armády využily své přednosti.
Muzeum, rozhledna a památky padlých
Nejlepší začátek návštěvy představuje Muzeum války 1866. Vzniklo z iniciativy Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém a otevřeno bylo v roce 1936, při sedmdesátém výročí bitvy. V roce 2026, u příležitosti 160 let od střetu, získalo novou stálou expozici.
Ta se nesoustředí jen na zbraně a vojenské manévry. Prostřednictvím tří fiktivních postav, jejichž příběhy vycházejí z osudů skutečných účastníků, přibližuje každodennost vojáků, raněných i civilistů. Věnuje se také vojenské medicíně, železnici, telegrafu a dopadům války na obyvatele. K vidění je například rakouské polní dělo, vojenský raketomet nebo vystrojený příslušník jezdectva.
Hned vedle muzea stojí rozhledna. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 35 metrů se otevírá pohled na téměř celou někdejší bitevní linii. Právě v prostoru dnešní věže se nacházelo stanoviště vrchního velení rakouské Severní armády. Rozhledna tak není jen místem pro fotografii – pomáhá pochopit, jak důležitý byl Chlum pro orientaci i řízení boje.
K výrazným pietním místům patří Ossarium, tedy kostnice s ostatky padlých, pruský hřbitov a pomník Baterie mrtvých. Ten byl odhalen roku 1893 a připomíná rakouskou dělostřeleckou baterii, která v závěru střetu kryla ústup vlastních jednotek. První památky začaly na bojišti vznikat už krátce po válce. Patří k nim například Fürstenberský kříž na Chlumu nebo Liebigovo mauzoleum v nedaleké Lípě.
Úvoz mrtvých a les Svíb
Centrální naučná stezka Chlum měří přibližně osm kilometrů a má dvacet zastavení. Od muzea vede kolem pomníku Baterie mrtvých a rozhledny přes Lípu, mauzoleum a kostnici k pruskému hřbitovu a kostelu v Chlumu. Pokračuje do Rozběřic a zpět takzvaným Úvozem mrtvých, jehož název připomíná tragické následky bojů.
Silným zážitkem je také samostatná stezka Les Svíb. Je dlouhá zhruba 15 kilometrů a většina jejích zastavení se nachází přímo v lese. Mezi stromy je soustředěno přibližně 90 pomníků a křížů. Svíb patřil k nejkrvavějším místům celé bitvy a jeho dnešní klid ostře kontrastuje s chaosem, který zde panoval v červenci 1866.
Bojiště jako výlet na celý den
Chlum je součástí památkové zóny vyhlášené vyhláškou č. 208/1996 Sb. Historická zemědělská krajina se zde propojila s pamětí válečných událostí a vytvořila rozsáhlý pietní areál. Za dalšími místy lze pokračovat ke Střezeticím, kde památník jezdecké srážky připomíná závěrečný střet rakouského a pruského jezdectva.
Pro pěší je možné naplánovat přibližně čtrnáctikilometrový okruh ze Všestar přes Rozběřice, Úvoz mrtvých, Chlum, Dlouhé Dvory, Střezetice, Probluz a Rosnice. Kdo chce obsáhnout větší část území, může využít cyklistické trasy propojující Chlum s Josefovem, Smiřicemi a jižním křídlem bojiště.
U muzea je parkoviště, autobusem se dá dojet přibližně kilometr od areálu. Otevírací doba muzea i rozhledny se mění podle sezony a rozhledna může být při nepříznivém počasí uzavřena. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální návštěvní režim. Největší smysl však dává spojit výstup na věž s procházkou po stezce: teprve z výšky a mezi pomníky vynikne, jak obrovský prostor bitva skutečně zabrala.