O místě
Dům je v regionu cenný zejména tím, že patrové vesnické stavby jsou zde málo zastoupené. Řešení s těžkým sálem v patře si vyžádalo odlehčení roubených stěn přízemí a použití konstrukce, která nebyla v místním prostředí obvyklá. Historii objektu dokládá také zápis z roku 1752 o rozdělení sousedního gruntu. Spojení domu s hostinskou činností je doloženo nejpozději v 19. století; po přerušení po druhé světové válce byl provoz na sklonku 20. století obnoven. K dochovaným detailům patří roubení s profilovanými obložkami, tradiční dělení oken i hambalkový krov s druhotně použitými prvky.