O místě
Areál tvoří pozůstatky několika obranných pásů. Dochoval se vnější okruh s baštami a první branou, částečně zdvojené vnitřní opevnění s dalšími branami, válcovou věží a baštou i vlastní hradní jádro s palácem a věží. Za Hynka z Lichtemburka vzniklo nejspíše v letech 1437–1456 také předsunuté dělostřelecké opevnění, které dokládá proměnu hradu v pozdním středověku. Během třicetileté války Kumburk zpustošili Švédové a roku 1658 byl na příkaz císaře Leopolda zbořen. Přesto se zachovalo značné množství stavební hmoty. Kumburk tak patří k nejlépe dochovaným reliktům vrcholně středověkých hradů v regionu a názorně ukazuje vývoj českého hradního opevnění od gotického hradu až po dělostřelecky posílenou pevnost.