O místě
Kaple Božího hrobu stojí ve svahu u silnice z Velenic do Brniště, asi 350 metrů od obce. Je zahloubená do pískovcového skalního bloku a patří k nejvýznamnějším dokladům barokního lidového sochařství v České republice. Její vznik se nejčastěji klade do let 1710–1711; podle starších zpráv ji vytesal místní hospodář Schille. Kaple sloužila k soukromým pobožnostem a připomínala Kristovo utrpení od Olivetské hory až po ukřižování.
Vnitřní prostory zdobí reliéfy Bičování, Kristova křtu, Nesení kříže, Ukřižování nebo Krista na Olivetské hoře. Nechybějí ani postavy apoštolů Petra a Jana či svatá Veronika s rouškou. Datace 1710 a 1711 jsou vytesány přímo ve výzdobě, u reliéfu svaté Veroniky se objevuje letopočet 1781. Původně byla kaple bohatě zdobena také zvenčí, většina této výzdoby však po druhé světové válce zanikla v důsledku krádeží, poškozování a dlouhodobé neúdržby. Dvě zachované reliéfní desky se Zmrtvýchvstáním a Nanebevstoupením Páně byly po restaurování a zabezpečení kaple vráceny na své místo. Stavba byla naposledy opravována v roce 2002 a její otvory dnes chrání mříže.
Vnitřní prostory zdobí reliéfy Bičování, Kristova křtu, Nesení kříže, Ukřižování nebo Krista na Olivetské hoře. Nechybějí ani postavy apoštolů Petra a Jana či svatá Veronika s rouškou. Datace 1710 a 1711 jsou vytesány přímo ve výzdobě, u reliéfu svaté Veroniky se objevuje letopočet 1781. Původně byla kaple bohatě zdobena také zvenčí, většina této výzdoby však po druhé světové válce zanikla v důsledku krádeží, poškozování a dlouhodobé neúdržby. Dvě zachované reliéfní desky se Zmrtvýchvstáním a Nanebevstoupením Páně byly po restaurování a zabezpečení kaple vráceny na své místo. Stavba byla naposledy opravována v roce 2002 a její otvory dnes chrání mříže.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors