O místě
Bývalá sladovna s provozovnami v Sokolské ulici patří k výrazným stavbám barokní městské architektury v Olomouci. Na místě původně stála lazebna. Dům s lazebnou koupil roku 1679 klášter voršilek, který jej držel do roku 1784. Ještě v témže roce přešel objekt na pivovarský urbář, jenž zde vybudoval velkou sladovnu. Ta fungovala do roku 1809, kdy byla z podnětu českého právovárečného měšťanstva přestavěna a rozšířena na takzvaný Nový pivovar se sladovnou a sýpkou. Úpravy pokračovaly v letech 1809–1811; později zde vznikl také hostinec.
Rozsáhlý dům má krátký obdélný půdorys a jednoduchou, ale členitě řešenou fasádu. V přízemí zaujme pískovcový portál a čtveřice širokých obloukových oken, patro doplňují menší obdélná okna. Na severní straně dvůr uzavírá část městského opevnění s baštou. Interiéry připomínají původní výrobní účel stavby: sladovna je zaklenuta valenou klenbou se styčnými lunetami, nesenou šesti hranolovými pilíři, a patro má segmentové klenby podepřené obezděnými železnými sloupy. Dvorní zástavba pochází z 90. let 20. století.
Rozsáhlý dům má krátký obdélný půdorys a jednoduchou, ale členitě řešenou fasádu. V přízemí zaujme pískovcový portál a čtveřice širokých obloukových oken, patro doplňují menší obdélná okna. Na severní straně dvůr uzavírá část městského opevnění s baštou. Interiéry připomínají původní výrobní účel stavby: sladovna je zaklenuta valenou klenbou se styčnými lunetami, nesenou šesti hranolovými pilíři, a patro má segmentové klenby podepřené obezděnými železnými sloupy. Dvorní zástavba pochází z 90. let 20. století.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors