Na první pohled upoutá široké schodiště a monumentální portikus nesený šesti sloupy. Nad nimi se zvedá zvýšená modlitebna, kopulová střecha s lucernou a v zadní části také věž, která není umístěna v ose hlavní budovy. Její vrchol zdobí kalich – výrazný symbol Církve československé husitské. Husův sbor v Olomouci tak nepůsobí jako nenápadný kostel, ale jako promyšlená městská dominanta.
Neoklasicistní stavba na okraji historického centra
Husův sbor stojí v ulici U Husova sboru, na severozápadním okraji historického jádra. V urbanistické struktuře města vytváří výrazný bod severní části okružní třídy. Jeho podobu navrhl olomoucký architekt Hubert Aust. Projekt vznikal v letech 1924 až 1925 a samotná stavba probíhala v letech 1925–1926 pod vedením stavitele Františka Petříka.
Základní kámen byl položen 6. července 1925, při Husově svátku a v roce připomínky 510. výročí Husovy smrti. Nový sbor nevznikal jen jako prostor pro bohoslužby. Od počátku byl koncipován jako polyfunkční celek, v němž se počítalo také s administrativou, společenskými a přednáškovými místnostmi, provozním zázemím i bytovými jednotkami.
Architektura stavby vychází z neoklasicistního pojetí, zároveň však pracuje s neobvyklým uspořádáním hmot. K nejzajímavějším detailům patří neckovitě protažená kopulová střecha s lucernou a samostatně působící asymetrická věž. Právě spojení klasicky působícího portiku s netradiční kompozicí dává sboru jeho osobitý vzhled.
Pod chrámem vznikl pietní prostor
Husův sbor je pozoruhodný také tím, co se nachází pod jeho hlavní částí. Z původního suterénního přednáškového sálu vzniklo kolumbárium, tedy prostor pro ukládání uren. Potřeba vlastního pohřebního místa souvisela s rozvojem nové církve; před jeho vybudováním se urny ukládaly do bočních stěn chrámu.
Kolumbárium se zpřístupňuje bočním vstupem z východní strany. Jeho ústředním prostorem je velký sál s kamennou fontánou a jednoduchou menzou. Po stranách se nacházejí řady schránek a kójí, jejichž stěny doplňuje červený mramor. Schránky uzavírají travertinové desky, takže prostor působí současně stroze, důstojně i výtvarně promyšleně.
Přestavbu navrhl znovu Hubert Aust. Projekt pochází z roku 1938 a stavební práce probíhaly přibližně od září 1940 do dubna 1942 pod vedením olomouckého stavitele Jana Komrsky z Lazců. Kolumbárium tak připomíná, že sbor nebyl neměnnou stavbou, ale živým areálem, který se v průběhu desetiletí přizpůsoboval potřebám své komunity.
Architekt spojený s vlastním dílem
Osobnost Huberta Austa je s Husovým sborem spojena mimořádně silně. Nejenže vytvořil návrh původní stavby, ale později zpracoval také projekt kolumbária. Podle regionálních podkladů je v kolumbáriu uložena urna s jeho ostatky; tento údaj je však vhodné brát s určitou rezervou a případně ověřit přímo u správce sboru nebo v odborné dokumentaci.
Stavba je dnes hlavním sborem olomoucké diecéze Církve československé husitské. Konají se zde pravidelné bohoslužby i významná církevní jednání. Její význam proto nespočívá pouze v architektuře, ale také v nepřerušeném veřejném a duchovním využití.
Kalich na věži připomněl sto let od základního kamene
Výrazný symbol na vrcholu věže získal novou pozornost v roce 2025. Dne 6. července si Husův sbor připomněl sto let od položení základního kamene. Při jubilejní slavnosti byl na věž instalován nový zlatý kalich, u stavby byla zasazena jubilejní lípa a do tubusu v kalichu byl uložen pamětní vzkaz spolu s platidly.
Pro návštěvníka je zajímavé sledovat stavbu jako celek: zvenčí portikus, kopuli a asymetrickou věž, uvnitř pak hlavní bohoslužebný prostor a podzemní kolumbárium. Přístup do interiérů nemusí být kdykoli volný, protože jde o stále fungující církevní objekt. Kolumbárium bývá pro návštěvníky přístupné v úředních hodinách, případně s čipovou kartou; aktuální možnosti je dobré před cestou ověřit u olomoucké náboženské obce. V letní sezoně se zde podle turistické nabídky konají také komentované prohlídky kostelů.