O místě
Kostel sv. Jiljí stojí v jihozápadní části někdejší vsi Pardubičky, nad svahem k řece Chrudimce. Je součástí ohrazeného hřbitovního areálu, který kromě jednolodního kostela tvoří také dřevěná štenýřová zvonice a ohradní zeď. Zvonice původně navazovala na hřbitovní ohrazení a dodnes představuje pro Pardubicko typický stavební prvek.
Kostel vznikl ve druhé polovině 15. století v pozdně gotickém slohu. K cenným detailům patří zejména severní portál, vstup do sakristie, ostění oken, klenba presbytáře a působivý krov kostelní lodi i presbytáře. Význam stavby souvisí také s jejími vazbami na okruh pardubického zámku. Podoba kostela byla zdařile obnovena při historizující renovaci v roce 1904.
Nejstarší doklad spojený s kostelem pochází z roku 1295, kdy je uveden v bule papeže Bonifáce VIII. Do roku 1421 náležel patronát cyriakům, později přešel na majitele Pardubic. Roku 1512 zde zanikla fara a kostel byl přičleněn k Pardubicím; od roku 1725 měl statut kaple. V blízkosti areálu archeologové odkryli pozůstatky opevněného cyriackého kláštera, zničeného za husitských válek.
Kostel vznikl ve druhé polovině 15. století v pozdně gotickém slohu. K cenným detailům patří zejména severní portál, vstup do sakristie, ostění oken, klenba presbytáře a působivý krov kostelní lodi i presbytáře. Význam stavby souvisí také s jejími vazbami na okruh pardubického zámku. Podoba kostela byla zdařile obnovena při historizující renovaci v roce 1904.
Nejstarší doklad spojený s kostelem pochází z roku 1295, kdy je uveden v bule papeže Bonifáce VIII. Do roku 1421 náležel patronát cyriakům, později přešel na majitele Pardubic. Roku 1512 zde zanikla fara a kostel byl přičleněn k Pardubicím; od roku 1725 měl statut kaple. V blízkosti areálu archeologové odkryli pozůstatky opevněného cyriackého kláštera, zničeného za husitských válek.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors