O místě
Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Liblíně pochází z roku 1753. Dílo z pískovce tvoří plastika světce a architektonicky pojatý podstavec, jehož volutové boky zdobí akantové listy a prázdná kartuše. Autorem je neznámý sochař, donátorem byl hrabě Herkules Montecuccoli, generál jízdy a někdejší majitel Liblína. Světec v duchovním oděvu drží kříž s Kristovým tělem a sklání pohled k andílkovi u svých nohou, který si prstem přikládá k ústům jako symbol mlčení. Na opačné straně podstavce sedí druhý andílek s knihou; obě postavičky jsou dnes zastoupeny pískovcovými kopiemi. Jeden z původních puttiů je uložen v interiéru kostela sv. Jana Nepomuckého, druhý byl v roce 2001 odcizen. Sochu doplňují novější rekonstrukce zlacené palmety a svatozáře, u nohou se dochoval také kovový trn, patrně část původní lucerny. Do roku 1846 stálo sousoší v dřevěné kapli na liblínském náměstí.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors