O místě
Bývalý augustiniánský klášter v Pivoni patří k nejvýznamnějším památkám západních Čech. Založen byl ve 13. století a jeho areál tvoří kostel Zvěstování Panny Marie, čtyřkřídlý konvent, hospodářská budova, části ohradních a opěrných zdí a prostor někdejší klášterní zahrady. Stavby vznikaly a proměňovaly se v několika etapách: po středověkých úpravách následovala renesanční fáze a především rozsáhlá barokní přestavba na konci 17. století, rozšířená roku 1733.
Nejcennější částí areálu je raně gotický presbytář kostela, jehož vznik se klade do 13. století. Dochovala se zde pozoruhodná klenba, kamenné architektonické články, unikátní bobulové hlavice a jeden z nejstarších sanktuářů v českých zemích. Presbytář je mimořádný také tím, že představuje jednu z nejstarších čistě gotických staveb bez románských pozůstatků.
Klášter zrušil roku 1787 císař Josef II. a v 19. století byl upraven na zámek. Po roce 1945 areál využívala armáda a JZD; kostel sloužil jako sýpka a věž jako pozorovatelna pohraniční stráže. Následná devastace a požár v roce 1953 výrazně zhoršily jeho stav. Záchranné práce po roce 1989 byly později zastaveny.
Nejcennější částí areálu je raně gotický presbytář kostela, jehož vznik se klade do 13. století. Dochovala se zde pozoruhodná klenba, kamenné architektonické články, unikátní bobulové hlavice a jeden z nejstarších sanktuářů v českých zemích. Presbytář je mimořádný také tím, že představuje jednu z nejstarších čistě gotických staveb bez románských pozůstatků.
Klášter zrušil roku 1787 císař Josef II. a v 19. století byl upraven na zámek. Po roce 1945 areál využívala armáda a JZD; kostel sloužil jako sýpka a věž jako pozorovatelna pohraniční stráže. Následná devastace a požár v roce 1953 výrazně zhoršily jeho stav. Záchranné práce po roce 1989 byly později zastaveny.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors