O místě
Zámek Kozel u Šťáhlavic je mimořádně dobře dochovaným venkovským šlechtickým sídlem z konce 18. století. Na jižním svahu návrší Boru nad údolím Úslavy ho nechal v letech 1784–1789 vystavět hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic jako lovecký zámeček. Stavbu navrhl pražský architekt Václav Haberditz. Pravidelná čtyřkřídlá budova představuje jednu z nejčistších ukázek klasicismu v Čechách, zároveň v ní ale doznívá pozdní rokoko.
Na počátku 90. let 18. století byl areál rozšířen o dvojice symetrických hospodářských a provozních staveb. Po stranách příjezdové cesty stojí jízdárna a kaple sv. Kříže, v parku pak konírna a lokajna. Jejich návrh je připisován Ignáci Janu Nepomuku Palliardimu, na stavbě se pravděpodobně podílel opět Václav Haberditz. Součástí areálu je také domek zahradníka, skleník, terasa, kašny, altán se studnou a most přes Úslavu.
Cenné nejsou jen budovy, ale také interiéry s výmalbou a původním mobiliářem. Výrazný kontrast mezi reprezentativním vnějškem a útulně zařízenými pokoji ukazuje proměnu vkusu na rozhraní rokoka a klasicismu, s prvními prvky sentimentalismu. Park vznikl v letech 1875–1876 přeměnou původní obory.
Na počátku 90. let 18. století byl areál rozšířen o dvojice symetrických hospodářských a provozních staveb. Po stranách příjezdové cesty stojí jízdárna a kaple sv. Kříže, v parku pak konírna a lokajna. Jejich návrh je připisován Ignáci Janu Nepomuku Palliardimu, na stavbě se pravděpodobně podílel opět Václav Haberditz. Součástí areálu je také domek zahradníka, skleník, terasa, kašny, altán se studnou a most přes Úslavu.
Cenné nejsou jen budovy, ale také interiéry s výmalbou a původním mobiliářem. Výrazný kontrast mezi reprezentativním vnějškem a útulně zařízenými pokoji ukazuje proměnu vkusu na rozhraní rokoka a klasicismu, s prvními prvky sentimentalismu. Park vznikl v letech 1875–1876 přeměnou původní obory.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors