Jen málokteré menší město dokáže spojit renesanční sídlo, památky židovského osídlení a výlety krajinou tak přirozeně jako Spálené Poříčí. Historické centrum je od roku 1992 městskou památkovou zónou a v roce 2003 město získalo titul Historické město roku. Na výlet se sem přitom nejezdí jen za jednotlivými památkami. Zajímavý je celý městský prostor, v němž se připomínají šlechtická sídla, řemesla, obchod i každodenní život někdejších obyvatel.
Z tvrze vznikl renesanční zámek
První písemná zmínka o Poříčí pochází z roku 1239. Později zde za Švamberků vzniklo městečko a pravděpodobně také pozdně gotická tvrz, která je výslovně doložena v roce 1413. Na konci 16. století nechal Jan Hořčic z Prostého u tvrze vybudovat pivovar s ovčínem. Adam Vratislav z Mitrovic pak sídlo přestavěl na trojkřídlý renesanční zámek.
Právě zámek je hlavní dominantou Spáleného Poříčí. Připomíná jej kamenná deska s erby nad branou a také řada zachovaných detailů: sgrafitová výzdoba, renesanční kazetový strop v hlavním sále nebo barokní kašna s chrličem ve tvaru delfína. V zahradě stojí dřevěný orientální altánek a roste zde také památný jasan ztepilý.
Jméno Spálené Poříčí se začalo používat po vypálení městečka v roce 1620 během třicetileté války. Požáry se v průběhu války opakovaly, zatímco zámek podle tradovaného výkladu plamenům odolal. Později panství získala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Zajímavou epizodou je rok 1756, kdy zde podle historie zámku ukryla svůj Svatovítský poklad.
Zámek prochází postupnou rekonstrukcí od roku 1990. Dnes slouží také k ubytování, školám v přírodě a konferencím. V přízemí je Národopisné muzeum Spálenopoříčska. Protože nejde o objekt s nepřetržitě volným návštěvnickým režimem, vyplatí se prohlídku předem ověřit v infocentru.
Náměstí, pivovar a příběhy města
Procházka městem by měla pokračovat na rozlehlém náměstí. K jeho dominantám patří kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí a také barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717, umístěná v nice u radnice. Pozornost si zaslouží i roubený dům, v němž sídlí infocentrum. Je ukázkou lidové architektury jižního Plzeňska a zachoval si tradiční dispozici s černou kuchyní, chlebovými pecemi a nízkým povalovým stropem.
V sousedství zámku stojí bývalý panský pivovar. Vaření piva je ve městě doloženo nejpozději na počátku 17. století a v polovině 18. století pivovar vyráběl přibližně 1500 hektolitrů ročně. Dnešní podoba areálu pochází převážně ze 40. let 19. století. Rozsáhlé pivovarské sklepy však v současnosti nejsou běžně přístupné kvůli stavebnímu stavu přístupové chodby.
Další zastávkou může být špejchar Ve Dvoře. Expozice tu přibližují region, zemědělskou techniku a kreslený humor Jiřího Wintera Neprakty. Právě jeho tvorbě je věnována unikátní stálá expozice, která může zaujmout dospělé i děti.
Židovské dědictví není ukryté jen na hřbitově
Spálené Poříčí má také výraznou židovskou stopu. Přibližně kilometr a půl severozápadně od centra, u Nového mlýna, leží židovský hřbitov. Založen byl před rokem 1617 a pohřbívalo se zde až do počátku druhé světové války. Na trojúhelném pozemku o rozloze zhruba 2384 metrů čtverečních se dochovalo přibližně 200 náhrobků.
Cesta ke hřbitovu vede úzkou vozovou cestou mezi poli, takže je potřeba počítat s pěším úsekem a návštěvu pojmout s respektem. Ve městě pak židovské dědictví připomíná bývalý židovský kupecký dům v Tyršově ulici. Klasicistní městský dům s dochovaným krámským vstupem je cenným dokladem někdejšího obchodního života židovské komunity.
Stezky pro rodiny i klidnou procházku
Rodiny s dětmi mohou vyrazit na přibližně 5,5 kilometru dlouhou naučnou stezku Loukou i lesem za pohádkou. Osm zastavení pracuje s ilustracemi Jiřího Wintera Neprakty a děti při putování řeší tajenku. Za správné vyluštění si mohou v infocentru vyzvednout drobnou odměnu.
Na přírodu, vodu a technické památky se zaměřuje stezka Hvížďalka, která vede údolím Bradavy mezi Spáleným Poříčím a Hořehledy. Trasa měří zhruba čtyři kilometry a má osm zastavení. V některých materiálech se setkáte také s označením Za mlynáři od Bradavy. Aktuální značení a přesné vedení je proto praktické ověřit na místě.
Další možností je Cesta otevřená, obnovená historická cesta směrem k Blovicím. Základní trasa měří 7,5 kilometru a prochází loukami, pastvinami i lesy. Za příznivého počasí ji lze podle provozovatele projít kdykoli a prodloužit na přibližně dvacetikilometrový výlet. V Hořehledech se nabízí také golfový areál, okolní příroda pak přivádí návštěvníky blíž k Brdům a přírodní rezervaci Kokšín.
Prakticky před cestou
Infocentrum najdete na náměstí Svobody 138 v roubeném domě. Kromě map a informací o výletech zde lze domluvit průvodcovské prohlídky zámku, špejcharu i případně města. Otevírací doba a režim památek se mohou měnit podle sezony, akcí a personálního zajištění, proto je vhodné ověřit si aktuální informace před odjezdem.
Spálené Poříčí se hodí pro jednodenní výlet i jako základna pro delší poznávání jižního Plzeňska. Dopoledne lze věnovat zámku, náměstí a židovským památkám, odpoledne pak vyrazit podél Bradavy nebo po některé z cest do okolní krajiny. Právě toto spojení vrstev – městské historie, paměti komunit a nenáročného putování – dává zdejšímu výletu jeho osobitý charakter.