Inundační most, torzo a archeologické stopy

Torzo renesančního inundačního mostu se nachází v zátopovém území Hluchov mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví. Původně bylo součástí rozsáhlého přemostění Labe, které vzniklo po povodni v roce 1566. Kamenný most se stavěl v letech 1568–1572 pod vedením zednického mistra Mattea Borgorelliho de Castello. Měl 24 oblouků a měřil přibližně 492 metrů, takže ve své době patřil k největším mostním stavbám v Čechách. Inundační část vedoucí ke Staré Boleslavi zanikla při regulaci a splavňování Labe, poslední zbytky byly podle městské kroniky rozebrány a odstřeleny v letech 1933–1934.

Památkově chráněné torzo č. 1, dlouhé přibližně 15 metrů, leží blíže Labské tůni a Staré Boleslavi. Dochoval se v něm jeden celý oblouk z pískovcových kvádrů, pilíř s kapsou po ledolamu, základy dalšího pilíře a náběh druhého oblouku. Pod klenbami jsou patrné zbytky nejméně dvou úrovní kamenné dlažby i fragment odvodňovacího žlabu. Oblouky byly později podezděny kamennou plentou. Spolu s druhým torzem představuje nález cenný doklad konstrukce a technického řešení velkého renesančního mostu přes labské zátopové území.