Sloup se sochou sv. Václava

Drobná památka v Přistoupimi spojuje starší boží muka s barokní sochou patrona české země. Hranolový sokl nese letopočet 1686 a původně na něm stál samostatný sloup s kaplicovitým zakončením. Jeho čtyři mělké niky snad zdobily obrazy světců; jejich přítomnost připomínají nepatrné zbytky polychromie. Později byla na vrchol osazena nízká osmiboká hlavice, která slouží jako podnož soše sv. Václava z roku 1715. Světec je zobrazen jako stojící ozbrojený kníže s korunou a pláštěm. Pravou rukou se opírá o štít se svatováclavskou orlicí, v levé drží korouhev. Výrazné prohnutí postavy a bohatě zřasený plášť dodávají soše působivý barokní pohyb. Dílo je považováno za kvalitní práci z první čtvrtiny 18. století, pravděpodobně od kutnohorského sochaře Františka Martina Katterbauera. Jeho vznik může souviset s tím, že mistr v letech 1715–1716 vytvořil pro přistoupimský kostel trojici oltářů. Socha se zároveň blíží výzdobě mariánského sloupu v Nymburce z roku 1717, připisované stejnému autorovi.