O místě
Zámek v Ratměřicích je součástí rozsáhlého areálu v severovýchodní části obce. Kromě hlavní budovy k němu patří spojovací chodba, zahradní altán, park a ohradní zeď s ozdobnou klasicistní pilířovou bránou. Jednopatrový zámek stojí na obdélném půdorysu a jeho dnešní vzhled určují neorenesanční fasády. V hlavním průčelí upoutá trojúhelný štít s bohatým štukovým erbem, který nesou dvě postavy andělů. Nároží doplňuje polygonální rizalit.
Reprezentativní sídlo zde vzniklo po roce 1702 za Jana Antonína Kořenského z Terešova jako barokní stavba s arkádami. Po požáru v roce 1808 byl zámek znovu vystavěn, přibližně do roku 1817, kdy vznikl také zahradní letohrádek. V průběhu 19. století prošel dalšími úpravami: byl rozšířen, získal pozdně klasicistní podobu a kolem něj vznikl anglický park. Pozdější přestavby daly areálu jeho neorenesanční charakter.
Park o rozloze 9,11 hektaru je cenný také díky vzrostlým a neobvyklým dřevinám, mezi nimiž vynikají sekvojovce obrovské, uváděné jako největší svého druhu v Čechách. Areál tak představuje dobře zachovanou ukázku venkovského šlechtického sídla s několika vrstvami historického vývoje.
Reprezentativní sídlo zde vzniklo po roce 1702 za Jana Antonína Kořenského z Terešova jako barokní stavba s arkádami. Po požáru v roce 1808 byl zámek znovu vystavěn, přibližně do roku 1817, kdy vznikl také zahradní letohrádek. V průběhu 19. století prošel dalšími úpravami: byl rozšířen, získal pozdně klasicistní podobu a kolem něj vznikl anglický park. Pozdější přestavby daly areálu jeho neorenesanční charakter.
Park o rozloze 9,11 hektaru je cenný také díky vzrostlým a neobvyklým dřevinám, mezi nimiž vynikají sekvojovce obrovské, uváděné jako největší svého druhu v Čechách. Areál tak představuje dobře zachovanou ukázku venkovského šlechtického sídla s několika vrstvami historického vývoje.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors