O místě
Kostel sv. Václava stojí na mírném návrší v jižní části Dobřeně a je obklopen hřbitovem s ohradní zdí a branou. Jednolodní obdélná stavba má k západnímu průčelí připojenou hranolovou věž s bedněným zvonovým patrem. Kostel je pozoruhodný neobvyklou orientací: presbytář směřuje k jihu, zatímco vstup se nachází na severní straně. Interiér je prostý, s plochými stropy, dřevěným kůrem a stlačeným vítězným obloukem mezi lodí a presbytářem. Malebný vzhled stavbě dodávají šindelové střechy.
Ačkoli je kostel tradičně uváděn jako renesanční stavba z druhé poloviny 16. století, jeho počátky sahají pravděpodobně ještě do středověku. Gotický kostel je v Dobřeni písemně doložen už roku 1352 a část jeho obvodového zdiva se snad dochovala v dnešní stavbě. V renesanční době kostel sloužil jako pohřebiště majitelů tvrze a vsi, Voděradských z Hrušova a Dobřeňských z Dobřenic. Ve zdech je osazeno celkem 14 renesančních náhrobníků z let 1546–1612. Kostel prošel také barokními úpravami; dnešní věž byla podle průzkumů přistavěna po roce 1717. Jde o regionálně výjimečnou památku, v níž se prolínají středověké, renesanční a barokní stavební etapy.
Ačkoli je kostel tradičně uváděn jako renesanční stavba z druhé poloviny 16. století, jeho počátky sahají pravděpodobně ještě do středověku. Gotický kostel je v Dobřeni písemně doložen už roku 1352 a část jeho obvodového zdiva se snad dochovala v dnešní stavbě. V renesanční době kostel sloužil jako pohřebiště majitelů tvrze a vsi, Voděradských z Hrušova a Dobřeňských z Dobřenic. Ve zdech je osazeno celkem 14 renesančních náhrobníků z let 1546–1612. Kostel prošel také barokními úpravami; dnešní věž byla podle průzkumů přistavěna po roce 1717. Jde o regionálně výjimečnou památku, v níž se prolínají středověké, renesanční a barokní stavební etapy.
Mapa
Otevřít mapu
© OpenStreetMap contributors