O místě
Zámek v Mirošovicích stojí na jihozápadním okraji obce a spolu s někdejším hospodářským dvorem vytváří výraznou dominantu obce i okolní krajiny. Jeho základem byla gotická tvrz, kterou na konci 15. století vybudovali rytíři z Mirošovic. V roce 1554 prošla renesanční přestavbou a po připojení k bílinskému panství Lobkoviců roku 1668 získala barokní podobu.
Dvoupatrová budova má zalamovaný půdorys a její nároží doplňuje hranolová věž s jehlancovou střechou a lucernou. Světlá okrová fasáda je členěna pravidelnými okny s mělkými šambránami, zatímco v přízemí jižního křídla se dochovaly hluboké kónické špalety. Stavba tak dodnes spojuje středověký původ s renesančními a barokními úpravami. Ve věži po určitou dobu pobýval jezuitský učenec Bohuslav Balbín. Přestože zámek po roce 1989 přišel o část původních konstrukcí a historických prvků, jeho obnova navrátila stavbě barokní charakter a významné místo v prostředí obce.
Dvoupatrová budova má zalamovaný půdorys a její nároží doplňuje hranolová věž s jehlancovou střechou a lucernou. Světlá okrová fasáda je členěna pravidelnými okny s mělkými šambránami, zatímco v přízemí jižního křídla se dochovaly hluboké kónické špalety. Stavba tak dodnes spojuje středověký původ s renesančními a barokními úpravami. Ve věži po určitou dobu pobýval jezuitský učenec Bohuslav Balbín. Přestože zámek po roce 1989 přišel o část původních konstrukcí a historických prvků, jeho obnova navrátila stavbě barokní charakter a významné místo v prostředí obce.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors