Vinice na důlní výsypce nejsou v české krajině běžným pohledem. V okolí Mostu se ale réva ujala i na místech poznamenaných těžbou hnědého uhlí a dnes zde vznikají vína, která v sobě spojují obnovu krajiny s návratem ke staré regionální tradici. Zázemím tohoto příběhu je České vinařství Chrámce, ležící v místní části Chrámce obce Skršín v Ústeckém kraji.
Most býval významným vinařským městem
Vinná réva se na Mostecku pěstuje podle historických údajů více než tisíc let. Písemné zmínky o zdejším vinařství sahají do roku 1207 a 24. února 1374 získal Most na příkaz Karla IV. pražské viniční právo. Největšího rozmachu dosáhlo vinařství v 16. století. Vinice tehdy vlastnila přibližně čtyři pětiny obyvatel města a Mostu patřila zhruba polovina vinohradů v tehdejším Žateckém kraji.
Úpadek přinesla třicetiletá válka i pozdější zmenšování viničních ploch. Po první světové válce mostecké vinice prakticky zanikly. V krajině však zůstaly čedičové terasy, připomínající, že svahy kolem města měly kdysi zcela jiný charakter.
Nový začátek na svazích i výsypkách
Obnova moderního vinařství začala v Chrámcích v roce 1967. Ing. Ivan Váňa se spolupracovníky tehdy vysadil první vinici Anna na bývalém Státním statku Most. Rozloha vinohradů rychle rostla: v roce 1972 dosáhla 41 hektarů a o jedenáct let později už 112 hektarů. Po privatizaci a restitucích se Váňa staral o 72 hektarů a v roce 2001 vznikla společnost České vinařství Chrámce.
Výraznou kapitolou je využití rekultivovaných ploch po těžbě. V roce 1978 vznikla vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích. Podle historie zveřejňované vinařstvím šlo o první vinici vysazenou na důlní výsypce v České republice. Následovaly vinice Mariana a Libuše a na Čepirožské výsypce postupně vzniklo přibližně 30 hektarů vinohradů. Réva se tak stala nejen zdrojem úrody, ale také součástí obnovy krajiny.
Dnes vinařství uvádí celkovou rozlohu 72 hektarů vinic v katastrech Most I, Most II a Rudolice nad Bílinou. Všechny patří do litoměřické vinařské podoblasti. Další vinice se později objevily také na Hněvíně, Širokém vrchu a svazích vrchu Špičák. Právě Hněvín přiblížil vinohrady v letech 2006 až 2007 přímo centru Mostu.
Sklep, sudy a košer produkce
Hrozny z vinic se zpracovávají v Chrámcích, zhruba 15 kilometrů od centra Mostu. Sklepní hospodářství má kapacitu až 500 000 litrů vína. Zajímavostí je historický cihlový klenbový sklep, který původně sloužil ke skladování piva. Po objevení při stavbě lisovny byl vyčištěn a opraven a první sudy do něj dorazily v roce 1969. Stabilní teplota kolem 10 až 15 stupňů Celsia vytváří vhodné podmínky pro zrání vín.
Vinařství se od roku 1994 věnuje také výrobě košer vín a označuje se za jejich hlavního výrobce v České republice. Tento způsob produkce má přesně stanovená pravidla. Od zpracování hroznů až po uzavření lahví se na výrobě podle popisu vinařství podílejí pouze ortodoxní Židé světící šabat. Košer vína jsou před lahvováním pasterizována a mohou nést označení jajin mevušal. Sortiment zahrnuje například Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Tramín, Rulandské modré nebo Zweigeltrebe.
Jak Chrámce navštívit
Areál v Chrámcích slouží jako zpracovna, sklepní hospodářství i prodejní místo. Návštěvu je vhodné domluvit předem. Exkurze může zahrnout prohlídku zpracovny, skladů, lahvovací linky a sklepa, výklad o dějinách mosteckého vinařství i ochutnávku vín přímo ze sudů. Po dohodě lze připravit také okružní cestu po vinicích.
Vinařství pořádá Den otevřených dveří, který se obvykle koná na začátku června, a od roku 2011 také Burčákovou slavnost, zpravidla v říjnu. Návštěvníci při ní mohou sledovat proměnu hroznů v mošt, burčák a mladé víno. Termíny i program se mohou měnit, proto je dobré ověřit je přímo u vinařství. Stejně tak se vyplatí předem zjistit aktuální možnosti degustace a prodeje.
Adresa areálu zní Chrámce 32, poštovní označení je 434 01 Most. Administrativně však Chrámce patří pod obec Skršín. Kdo se vydá za vínem do tohoto nenápadného kouta Ústeckého kraje, objeví místo, kde se historie, vinařské řemeslo a proměna důlní krajiny potkávají v jedné sklenici.