O místě
Smírčí kříže bývaly spojovány se starými cestami, místy neštěstí, zločinů nebo zbožného pokání a dodnes tvoří výraznou součást kulturní krajiny. Kruhové stély jsou však v českém prostředí mimořádně vzácné. Z přibližně tisíce známých smírčích křížů je jich evidováno jen kolem čtyřiceti a vyskytují se především v západní polovině Čech. Podobné památky jsou častější na jihu Francie a na francouzsko-španělském pomezí, což ze stély u Stebna činí pozoruhodný a v české krajině ojedinělý typ drobné sakrální památky.