Dům

Samostatně stojící patrový dům na Dómském náměstí byl postaven roku 1807 a představuje mladší stavební vrstvu historického Dómského pahorku. Jeho pozdně barokní charakter se nejvýrazněji projevuje v pravidelném členění hlavního průčelí, které má sedm okenních os, plochou římsu mezi podlažími a zdobné šambrány kolem oken a vstupů. Ty jsou doplněny takzvanými uchy, místy i kapkami. Pozornost upoutají také dřevěné dveře středního vstupu: diagonálně kladená prkna na obou křídlech vytvářejí motiv klasu směřujícího dolů. Boční fasády zakončují plasticky orámované lichoběžníkové štíty s dvojicí oválných oken. Dům kryje polovalbová střecha s bobrovkami. Zachované historické konstrukce a detaily dokládají stavební vývoj objektu i proměny Litoměřic v 19. století. Stavba je významnou součástí urbanistické struktury historického středu města a cenným prvkem městské památkové rezervace v sakrálním okrsku centra litoměřické diecéze.