O místě
Fara čp. 11 v Lužicích je příkladem menší venkovské fary z přelomu 18. a 19. století. Její pozdně barokní budova má obdélný půdorys a stojí v mírně členitém terénu. Na první pohled zaujmou zejména vysoké opěráky na severní straně. Stavbu završuje vysoká valbová střecha s taškovou krytinou, doplněná volskými oky a vikýři.
K faře náleží zahrada rozložená jižně a západně od domu. Její horní část tvoří především trávník s několika ovocnými stromy, níže se nacházejí užitkové záhony. Na severní a východní straně areál vymezuje ohradní zeď ze smíšeného zdiva, do níž je vložena jednoduchá brána. Dochované uspořádání připomíná, že fara nebyla jen obytným domem, ale také hospodářským zázemím. K areálu původně patřila stodola a dva chlévy; stodola zanikla a z chlévů se dochovalo pouze torzo. Zbořením těchto staveb utrpěla celková památková hodnota areálu.
K faře náleží zahrada rozložená jižně a západně od domu. Její horní část tvoří především trávník s několika ovocnými stromy, níže se nacházejí užitkové záhony. Na severní a východní straně areál vymezuje ohradní zeď ze smíšeného zdiva, do níž je vložena jednoduchá brána. Dochované uspořádání připomíná, že fara nebyla jen obytným domem, ale také hospodářským zázemím. K areálu původně patřila stodola a dva chlévy; stodola zanikla a z chlévů se dochovalo pouze torzo. Zbořením těchto staveb utrpěla celková památková hodnota areálu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors