Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vznikl kolem roku 1720, údajně v dílně J. A. Dietze. Tvoří jej odstupňovaný trojboký sokl, na který navazuje obelisk zakončený symbolem Božího oka ve svatozáři. Po jeho stranách stojí sochy sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta. Výběr světců souvisí s ochranou před hlavními živelnými pohromami – požárem, povodní a krupobitím. Florián je zobrazen jako římský voják hasící hořící dům, Jan Nepomucký drží krucifix a Donát knihu s palmovou ratolestí. Celek obklopuje dlážděná podesta s pískovcovou balustrádou, jejíž výzdobu tvoří volutové mřížky. Památka je zhotovena z černovického pískovce a místy se na ní dochovaly stopy původní barevné úpravy. Její kompozice připomíná obelisk Nejsvětější Trojice před jezuitskou kolejí na Malé Straně v Praze a odráží vliv významné sochařské tvorby spojené s cisterciáckým klášterem v Oseku. Původně stála v zaniklých Kralupech u Chomutova, v roce 1976 byla přenesena do Libědic a od roku 2012 se nachází v jihozápadní části Zelené.