O místě
Nárožní dům v Dlouhé ulici patří k nejstarší civilní zástavbě Terezína. Byl postaven po roce 1818 pro truhlářského mistra Ignaze Philippa Bürgera a na situačním plánu města je zachycen už v roce 1820. Do první stavební etapy civilních staveb pevnostního města se tak řadí před rok 1825.
Jednopatrový podsklepený měšťanský dům má půdorys písmene L a jeho dvě křídla lemují ulice Dlouhá a Havlíčkova. Výrazným prvkem je dochovaná klasicistní fasáda s pravidelným rastrem oken, pásovou kvádrovou bosáží v přízemí, lizénami v patře a profilovanými římsami. Nároží i některé okenní osy zvýrazňují bosované prvky a klenáky. V průčelí do Dlouhé ulice se dochovala průjezdová brána se stlačeným obloukem a dvoukřídlými vraty.
Střešní celek tvoří několik sedlových a valbových částí. K historickému vzhledu domu přispívá také střešní krytina z bobrovek a volská oka. Objekt je cenným dokladem podoby terezínské městské zástavby krátce po založení pevnostního města a zachovává původní stavební řešení i klasicizující úpravu uličních průčelí.
Jednopatrový podsklepený měšťanský dům má půdorys písmene L a jeho dvě křídla lemují ulice Dlouhá a Havlíčkova. Výrazným prvkem je dochovaná klasicistní fasáda s pravidelným rastrem oken, pásovou kvádrovou bosáží v přízemí, lizénami v patře a profilovanými římsami. Nároží i některé okenní osy zvýrazňují bosované prvky a klenáky. V průčelí do Dlouhé ulice se dochovala průjezdová brána se stlačeným obloukem a dvoukřídlými vraty.
Střešní celek tvoří několik sedlových a valbových částí. K historickému vzhledu domu přispívá také střešní krytina z bobrovek a volská oka. Objekt je cenným dokladem podoby terezínské městské zástavby krátce po založení pevnostního města a zachovává původní stavební řešení i klasicizující úpravu uličních průčelí.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors