O místě
Divnice byla původně lénem olomouckých biskupů a později střídala majitele. Po zrušení manského zřízení v roce 1869 se stala dědičným vel statkem; vlastníci však většinou sídlili ve Slavičíně a divnický zámek pronajímali. Po druhé světové válce se do něj nastěhovali poslední majitelé, manželé Wichterlovi, jejichž snaha o opravu skončila vyvlastněním v roce 1948. Opuštěná budova chátrala, v roce 1967 přišla o památkovou ochranu a v 80. letech byla zbořena. Park později zarostl náletovými dřevinami. Z původní kompozice je dodnes patrná část porostů a jedna lipová alej; rostou zde také jírovce, akáty, jasany, babyky, habr a borovice vejmutovka.