Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Muzea.
Muzeum Pila Ludmírov nabízí neobvyklou návštěvu někdejšího vojenského areálu: vedle pilařské technologie tu stojí historická vozidla a podzemní úkryt. Místo připomíná proměnu spojovacího stanoviště v technické muzeum a po předchozí domluvě může nabídnout i zážitky za volantem vybraných strojů.
V Karlových Varech se objevila expozice, která obrátila pozornost k předmětům běžného dne: porcelánovým soupravám, sklu, keramice a především lžícím. Muzeum Královna stolu mělo podle turistického přehledu nabídnout přes dva tisíce exponátů, jeho dnešní dostupnost ale není jistá.
Ilustrace, pohyblivé knihy i betlémy Vojtěcha Kubašty představí od 17. září do 22. listopadu 2026 Městské muzeum Sedlčany. Výstava nabízí pohled na autora, který dokázal spojit výtvarnou představivost s citem pro konstrukci a proměnit papír v malé jeviště.
V Městském muzeu Blatná se regionální dějiny neskrývají jen za sklem. Expozice Muzeum všemi smysly zve k poslechu, hledání v zásuvkách i zapojení čichu a ukazuje, že poznávání minulosti může být aktivním dobrodružstvím pro dospělé i děti.
V Městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší se potkávají tři světy: každodenní život předků, selské povstání roku 1775 a dolování v Jestřebích horách. Expozice nekončí za dveřmi muzea — k hornické minulosti odkazují také památky v okolní krajině a naučná stezka.
Rudolfov býval jedním z nejvýznamnějších hornických center v Čechách a jeho dějiny dodnes připomíná nejen muzeum, ale i samotná budova, v níž sídlí. Perkmistrovský dům vznikl pro báňského úředníka a dnes přibližuje těžbu stříbra, dobu Rudolfa II. i proměny města.
U Blanice ve Vodňanech stojí mlýn, jehož příběh je doložen už od roku 1491. Jeho jméno připomíná někdejší most přes řeku a dochované stroje vyprávějí o proměně mlynářského provozu od vodních kol až po turbíny a výrobu elektřiny.
V Kovalovicích se historie neomezuje na muzejní vitríny. Zážitkový program „Staň se hulánem“ přibližuje život jízdního vojáka péčí o koně, výcvikem se šavlí a kopím i nocí v dobovém stanu. Jeho kulisou je Stará pošta, místo spojené s někdejší cestou mezi Brnem a Olomoucí i s napoleonskou historií kraje.
Tábor je neodmyslitelně spojený s husitskou historií, jeho barokní klášter ale vypráví také o době rekatolizace. Areál bosých augustiniánů se později proměnil ve věznici a dnes slouží mimo jiné jako zázemí Husitského muzea. Jeho obnovený rajský dvůr znovu zpřístupňuje kus někdejšího klášterního života.
V bývalém františkánském klášteře v Plzni nejsou historické prostory jen kulisou pro vystavené umění. Návštěvníci tu procházejí gotickou křížovou chodbou, rajským dvorem i kaplí se středověkými freskami a zároveň poznávají předměty, které provázely křesťanské obřady i život řeholníků.
V Javorníku na Horňácku se venkovské stavení proměnilo v muzeum, které nepůsobí jako odložená sbírka za sklem. Anna Zelinger v něm shromáždila předměty spojené s každodenním životem, kroji, řemesly i církevní historií kraje. Návštěva se domlouvá předem.
V zámku v Doksech se svět Čtyřlístku rozrostl o čtyři tematické místnosti. Návštěvníci mohou nahlédnout do Fifinčina zázemí, prozkoumat Strašidelný les nebo nastoupit do Myšpulínovy vzducholodi. Expozice zároveň připomíná historii oblíbeného komiksu i tvorbu jeho autora Jaroslava Němečka.