Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
Na kopci Jahodiska nad Pitínem stojí strom, jehož význam přesahuje samotný výhled. Dub rodiny připomíná někdejšího faráře Miloslava Kunce i vazby místních lidí na jejich obec. V roce 2014 zaujal také celostátně: v anketě Strom roku obsadil třetí místo.
V příběhu liberecké únikovky Escape Boom se hráči vydávají po stopách zmizelého profesora Kleina. Jeho pokoj se podle staršího katalogového popisu stává místem pátrání i úniku. Hru ale současný web provozovatele neuvádí, takže před plánováním návštěvy je dobré ověřit, zda je stále dostupná.
V lese u rekreačního zařízení Borovinka čeká na návštěvníky Lanový park Domanín s kratším i náročnějším okruhem. Výlet lze rozšířit o další venkovní aktivity, takže místo může zaujmout rodiny, školní kolektivy i skupiny přátel. Leží u Bystřice nad Pernštejnem v Kraji Vysočina.
Televize Šlágr plánuje své 15. výročí oslavit velkým koncertem v pražské O2 areně. Na 14. února 2027 pořadatelé připravují odpolední program s českými a slovenskými interprety, zahraničním hostem Seminou Rossim i výročním oceněním. Akce má propojit živou hudbu se vzpomínkami na patnáct let televizního vysílání.
Pražská trasa A26 začíná u Vltavy a míří přes Vysočany a Hloubětín až k Horním Počernicím. Na zhruba šestnácti kilometrech střídá městské prostředí, parky a příměstskou krajinu; cestou nabídne meandry Rokytky, Hořejší rybník i ukázky toho, jak se město snaží propojit jednotlivé čtvrti pro cyklisty.
Uprostřed nejstarší části vinořského hřbitova stojí klasicistní hrobka Černínů, spojená s místní větví šlechtického rodu. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže tvoří výraznou historickou dvojici, nejde však o stejnou stavbu. A do Vinoře nepatří ani příběh hrobky Valdštejnů-Wartenbergů ze Šťáhlav.
Téměř patnáct set náhrobků na starém židovském hřbitově v Novém Bydžově zachycuje několik staletí místních dějin i proměny pohřebního umění. Pískovcové stély s hebrejskými nápisy tu stojí vedle barokních a klasicistních kamenů, jejichž výzdoba vybízí k pozornému čtení.
Jižně od Skorkova, v lesním terénu, stojí nenápadná stavba, která na první pohled připomíná spíš drobnou pevnost než vodárenské zařízení. Secesní vodojem z roku 1912 je kulturní památkou a podle dostupných údajů zůstával funkční součástí obecního vodovodu i více než sto let po svém vzniku.
V historickém centru Fulneku se potkává příběh jedné z nejúspěšnějších českých tenistek s osudem barokního paláce. Síň slávy Petry Kvitové představuje osobní předměty i trofeje z velkých turnajů a nabízí důvod zastavit se v budově, která po rozsáhlé obnově znovu ožila.
Ve Víru na Vysočině se nedaleko známé vyhlídky Klubačice ukrývá drobný skalní útvar s názvem, který se nedá přeslechnout. Jeho původ ale zůstává nejasný a ani samotné označení není v pramenech úplně jednoznačné: někdy se vztahuje ke skalce poblíž, jindy přímo ke Klubačici.
U západního vstupu do Pavlínina údolí připomíná Grieselův mlýn dobu, kdy se síla Chřibské Kamenice využívala nejen k mletí, ale také k výrobě nití. V krajině po něm zůstala technická stopa v podobě náhonu vedeného skalou a v okolí čeká také Rusalčina jeskyně i kaňon s cennou přírodou.
Kostel svatých Filipa a Jakuba patří k nejstarším stavbám Lelekovic a jeho podoba uchovává několik různých epoch. Na fasádě lze hledat románská okna i gotické zásahy, uvnitř připomínají středověkou historii konsekrační kříže. Pozornost poutá také nejstarší zvon, u něhož obec uvádí letopočet 1516.