Regionální deník o kultuře, památkách, přírodě, historii a zajímavých místech. Festivaly, koncerty, výstavy a další akce z celé České republiky.
V sýpce v Žirči se potkávají první předchůdci jízdního kola, vysoká kola i stroje spojené se závodním sportem a filmem. Cyklomuzeum představuje soukromou sbírku Jiřího Uhlíře a ukazuje, jak se z technické novinky stala součást každodenního života i sportovní historie.
Ve Vodičkově ulici se za secesní fasádou skrývá příběh obchodu, pražských pasáží i divadla. Dům U Nováků zdobí monumentální mozaika Jana Preislera a jeho sál se stal jedním z nejvýraznějších působišť Osvobozeného divadla. Divadelní tradice tu pokračuje dodnes.
V Domě kultury Šumperk se kultura potkává s pohybem: půjčovna koloběžek nabízí možnost vyrazit do města i jeho okolí vlastním tempem. Z někdejšího širšího plánu koloběžkového centra je dnes doložená především samotná půjčovna, která může posloužit jako praktický start aktivního dne.
Na místě někdejšího hřbitova v Hustopečích nad Bečvou stojí neorenesanční kaple, která ukrývá podzemní kryptu rodu Baillou. Její výzdoba spojuje alegorie Žalu a Naděje s Božím okem a příběh stavby připomíná také péče o její střechu, obnovenou v roce 2019.
Na zastávce Hodice se mezi běžným železničním provozem a vzpomínkami na starou trať potkávají předměty, které jinde zůstávají uložené v depozitáři. Venkovní expozici sestavil železničář Jiří Holoubek: od nářadí na stavbu kolejí přes přejezdový kříž z roku 1888 až po grafikon z roku 1898.
Přibližně čtyři sta metrů dlouhá lávka v Chebu překonává rozsáhlé nádražní kolejiště a propojuje centrum města se Švédským vrchem. Zajímavá není jen svými rozměry: většinu konstrukce sestavili na jednom konci a postupně ji vysouvali nad železniční tratě.
V krušnohorském mokřadu u Přebuzi přežívá bříza trpasličí, pozůstatek dávné doby ledové. Přebuzské vřesoviště přitom není nedotčenou divočinou: jeho dnešní pestrá podoba souvisí také s někdejší těžbou rašeliny a s péčí, která pomáhá obnovovat zdejší mokřadní prostředí.
Na náměstí v Horní Blatné stojí kostel, v němž se potkává renesanční původ s barokní proměnou. Za pozornost stojí nejen hlavní oltář se svatým Vavřincem, ale také malovaný strop, rokoková kazatelna a cínová křtitelnice, která je starší než dnešní podoba chrámu.
Na Ještědu, jen kousek od horského hotelu, stojí nenápadný kamenný obelisk. Připomíná dobu, kdy vrchol hory rozdělovala panství Rohanů a Clam-Gallasů, i návštěvu Adély Rohanové v roce 1838. Jeho příběh se však neuzavřel v minulosti: kámen bylo třeba v novější době znovu zajistit.
V Harrachově můžete horský den proložit také tenisem. Kurty u koupaliště v lokalitě Zákoutí lákají na hru v přírodním prostředí a jejich poloha umožňuje spojit sport s koupáním či dalšími aktivitami v areálu. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální provoz i možnost rezervace.
Sobotní dopoledne 19. prosince 2026 bude v Kině Réna patřit dětem a vánočnímu programu dua Smejko a Tanculienka. Čekají je písničky, scénky i zimní dovádění – a podle anotace také úkol pomoci Smejkovi s pořádkem a představit Mňamušce Vánoce.
Mezi Štěkní a Čejeticemi vedou krajinou staré aleje, které jsou víc než jen působivou kulisou pro procházku. Přírodní památka Štěkeň chrání jejich stromové linie i prostředí důležité pro vzácného tesaříka obrovského. Okolní louky navíc vyprávějí o krajině, kterou člověk po staletí proměňoval.