Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V Bechyni se středověké opevnění neukazuje jako souvislá kulisa, ale spíš jako soubor překvapivých nálezů mezi domy, zahradami a strmými svahy nad řekami. Severní část města dodnes připomíná, jak hradby, bašty i samotný terén společně chránily historické jádro.
Na zalesněném hřebeni Kozince nad Čeladenkou dnes nenajdeme hradní zdi ani upravenou expozici. Zůstaly tu však terénní stopy po malém středověkém opevnění, jehož poloha napovídá, že mohlo střežit cestu vedoucí Beskydami z Moravy směrem do Uher.
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Dolním Němčí vznikl v letech 1870–1873 podle návrhu architekta Schuellera z Brna. Jednolodní novogotická stavba s věží dodnes připomíná výraznou proměnu obce v 19. století a patří mezi evidované kulturní památky.
Na návrší nad centrem Oslavan stojí kostel, jehož dnešní barokní vzhled vznikl přestavbou mnohem starší stavby. Zachované zdivo, proměny věže i příběh faráře Jakuba Friedricha připomínají, že chrám se měnil po staletí — a jeho hudební život pokračuje dodnes.
V lesnatém údolí u Pozděchova stojí nenápadný dřevěný lovecký zámeček, který připomíná někdejší vizovické panství i péči místních myslivců. Výlet sem lze spojit s rybníky, prameny a trasami vedoucími krajinou Vizovických vrchů. Obnova stavby pokračuje: Zlínský kraj v roce 2026 schválil další finanční podporu.
Zřícenina zvaná Salon ukrývá příběh dvou různých podob jednoho místa. Na skalnatém ostrohu u Březiny stával středověký hrad, jehož zbytky nechal Kašpar Maria Šternberk roku 1810 upravit na altán v zámeckém parku. I dnes tu lze číst stopy obou etap.
Na Špitálském náměstí se středověká péče o nemocné a chudé potkává s barokní kaplí i dnešním pravoslavným životem. Nenápadný areál připomíná také starší pohřebiště, které odhalil archeologický výzkum. Je to místo, kde se v jedné části historického Tábora skládají různé vrstvy městských dějin.
Nad Frymburkem se na návrší Marta potkávají poutní historie, práce místních řemeslníků a široký výhled na Lipno. Ke kapli Panny Marie Bolestné vede čtrnáct žulových zastavení; za dobré viditelnosti se odtud mohou ukázat i alpské vrcholy.
V lese severně od Týnce stojí zřícenina barokní kaple, jejíž podlahu proměnila současná umělecká instalace v obraz hladiny po dopadu kapky. Místo vypráví příběh někdejšího panství, josefínských reforem i krátkého období, kdy zřícenina sloužila jako rozhledna.
Na Senovážném náměstí se hudebníci vydávají na cestu kolem světa, aniž opustí pražský parčík. Kašna Čeští muzikanti od Anny Chromy propojuje bronzové postavy s alegoriemi velkých řek a přidává do historického centra města výrazné dílo z počátku 21. století.
Loketská radnice spojuje raně barokní podobu s mnohem staršími stopami pod povrchem. Její věž, klenuté přízemí i gotické sklepy připomínají, jak se město po třicetileté válce vracelo k vlastní správě. Budova přitom dodnes slouží Lokti jako úřad i místo pro knihovnu.
Bývalá Občanská záložna ve Vsetíně spojuje práci místního architekta Michala Urbánka, kresby Mikoláše Alše a zručnost plzeňského sgrafitáře Josefa Bosáčka. Na fasádě se tak dodnes setkávají salaš, valašský pár v kroji i české renesanční písmo.