Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Na pražské Ořechovce stojí stavba, která měla být mnohem víc než jen výrazným domem uprostřed vilové čtvrti. Ústřední dům soustředil obchody, služby, poštu, knihovnu, restauraci, kino i společenské sály a dodnes připomíná promyšlený způsob, jakým se v první republice plánovalo moderní bydlení.
Vinohradský hřbitov patří k nejvýznamnějším pražským pohřebištím. Vedle hrobů osobností, jako byli Václav Havel, Eliška Junková nebo Jaroslav Foglar, nabízí novogotickou kapli, historické hrobky a pozoruhodnou přehlídku secesního, kubistického i meziválečného funerálního umění.
Na náměstí Před Bateriemi stojí kostel, který spojuje funkcionalistickou střídmost s tradicí starokřesťanských bazilik a protestantských modliteben. Stavbu navrhl Bohumír Kozák, evangelík a člen místního sboru. Dodnes slouží bohoslužbám i komunitnímu životu a patří k pozoruhodným památkám pražských Střešovic.
V centru Olomouce se za nenápadnými dveřmi Charity ukrývá sakrální prostor v historickém podzemí bývalého kanovnického domu. Kaple sv. Kosmy a Damiána a sv. Richarda Pampuriho není běžně otevřenou památkou, o to silnější zážitek nabízí při mimořádných návštěvách.
Na okraji pražských Stodůlek přežívá areál, který si dodnes uchoval podobu uzavřeného venkovského dvora. Hájčí dvůr prošel proměnou v bankéřovo letní sídlo, desetiletími chátrání i restitucí. Od roku 2013 se postupně obnovuje a v budoucnu má znovu sloužit lidem.
Na pomezí Vinohrad a Vršovic stojí nenápadná, ale mimořádně cenná stavba. Ladislav Šaloun si ji navrhl jako monumentální dílnu pro práci na pomníku Jana Husa. Zároveň vytvořil dům, kde se potkávala česká kulturní elita a kde dnes znovu pracují mladí umělci.
Kostel svatého Jiří v Dolní Branné není jen novorománskou dominantou obce. V jeho okolí i interiéru přežily cenné památky starší než dnešní stavba – zvon z konce 15. století, náhrobní kameny rodu Bledinů i varhanní skříň z 18. století.
Kostel Nejsvětější Trojice ve Velké Úpě není jen výraznou barokní stavbou pod krkonošskými svahy. Jeho věž připomíná císařský původ kostela, historické zvony i příběh hodin, které se po desetiletích ticha vrátily díky veřejné sbírce. Památka přitom stále žije bohoslužbami, koncerty a poutěmi.
Hlavní oltář kostela Narození svatého Jana Křtitele v Přibyslavi prošel významnou obnovou. Restaurátoři při ní zachránili monumentální sochy svatého Petra a Pavla, stabilizovali jejich dřevo a podle dochovaných stop obnovili také původní dekor imitující zlaté výšivky.
Uprostřed náchodského Masarykova náměstí stojí chrám, jehož silueta patří k nejznámějším obrazům města. Kostel svatého Vavřince spojuje gotické kněžiště, renesanční loď a dvojici věží Adam a Eva, které po ničivém požáru získaly svou nezaměnitelnou podobu.
Na okraji Českého krasu stojí památka, která není klasickým turistickým zámkem. Suchomastské sídlo vyrůstající z pozůstatků středověké tvrze dnes slouží sociální péči, přesto si zachovává cennou architekturu, park i atmosféru někdejšího velkostatku.
Mezi Horními Dubenkami a Jihlávkou stojí u rybníka Bor kamenný pomník padlým husitským vojínům. Připomíná střet z podzimu 1423, jehož přesný průběh zůstává nejistý. Dochovaná hráz, svah i cesta však dodnes pomáhají představit si, proč bylo toto místo pro přepadení pochodujícího vojska tak vhodné.