Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Perlorodka říční potřebuje ke svému vývoji pstruha potočního. Jak do tohoto citlivého vztahu vstupují predátoři a co může výzkum napovědět o ochraně obou druhů, představí 27. října seminář v Muzeu Ašska. Zaměří se na výsledky dvouleté studie z povodí Rokytnice.
Nad Hamry nad Sázavou se zvedá zalesněný vrch, jehož skalní hřeben uchovává zajímavý kus geologické minulosti Žďárských vrchů. Peperek láká také bučinami, stopami někdejší těžby stříbra a Čertovým kamenem, kolem kterého se vypráví místní pověst.
Na zalesněném vrcholu Žďárských vrchů se ukrývá rulový skalní útvar, jehož původ místní pověst připisuje čertovi. Přírodní památka Tisůvka u Cikháje ale vypráví především o síle mrazu, který po tisíciletí přetvářel zdejší horniny.
Na svahu pod Vyšehradem se mezi městskou zástavbou a středověkou zdí novoměstského opevnění vine malá soukromá vinice. Založili ji teprve v roce 2009, přesto připomíná dávnou vinařskou krajinu Prahy – a ukazuje, jak náročné může být pěstovat révu na mělké, místy skalnaté půdě.
Jen kousek od Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi se zachoval zbytek slatinných luk a vrbin, který patří k cenným mokřadním lokalitám nivy Moravy. Lázeňský mokřad zaujme nejen vzácnými rostlinami, ale také pestrým světem brouků, pavouků, motýlů a vážek.
Na severním okraji Bořetic se mezi vinicemi a zemědělskou krajinou zachovaly stráně, které hostí teplomilné rostliny i hmyz. Přírodní rezervace Zázmoníky zaujme hlavně včelníkem rakouským, druhem, který obec uvádí jako jediný svého výskytu na Moravě.
Na okraji Prahy se v opuštěných lomech a skalních stěnách otevírá příběh mnohem starší než město samo. Dalejský profil ukazuje horniny od ordoviku po spodní devon a připomíná dobu, kdy zdejší krajinu pokrývalo moře plné trilobitů, ramenonožců i mořských lilijic.
Na okraji Kynšperka nad Ohří se někdejší poddolovaná krajina proměnila v soustavu dvou jezírek a mokřadních stanovišť. Libocké mokřady leží jen kousek od vlakového nádraží a z ornitologické pozorovatelny tu lze sledovat ptáky i další živočichy, aniž by člověk musel vyrážet na dlouhý výlet.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
Na ploše zhruba 4,5 hektaru se v Borotíně potkávají bonsaje, alpinum s jezírky, bylinková zahrada i ukázky japonského a čínského zahradního stylu. Arboretum nabízí pestrou procházku i inspiraci pro vlastní zahradu a zároveň navazuje na starší zahradnickou historii místa.
U Kochánova stojí památný dub, který nebyl pro malíře Jaroslava Panušku jen součástí krajiny. Rostl u jeho srubu a opakovaně se vracel do jeho obrazů. Výlet ke stromu tak nabízí setkání s přírodní dominantou i s místem, kde se kraj Vysočiny stal domovem umělce.
Na západním úpatí Šenovského vrchu se mezi stromy ukrývá drobný pramen s neobvyklou kamennou výzdobou. Místo připomíná někdejší přírodní lázně i příběh obnovy, do něhož se po desetiletích pustili místní nadšenci.