Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Ve Smetanových sadech v Opavě roste dub vysazený na počest Gregora Johanna Mendela. Jeho místo poblíž kostela sv. Janů připomíná nejen slavného přírodovědce, ale také dobu, kdy v Opavě studoval, a propojuje několik míst spojených s jeho zdejším působením.
Na vrchu Kojál se potkávají dvě měřítka: 600 metrů nad mořem a vysílač vysoký 340 metrů. Technická dominanta nad Krásenskem od roku 1959 šíří televizní a rozhlasový signál a připomíná, jak se proměňovalo vysílání v Československu.
Mezi Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem vede alej, která připomíná starou cestu krajinou a zároveň otevírá pěší trasu k labskému Hluchovu. Samotné stromořadí a sousední přírodní památka nejsou totéž: dohromady však nabízejí zajímavý pohled na historii i přírodu dvojměstí.
Na severovýchodním okraji Jáchymova vede přibližně devět set metrů dlouhé lipové stromořadí, které nabízí pohledy na město, lázeňské údolí i Krušné hory. Procházku Císařskou alejí lze spojit s výstupem na vrch Klobouk a poznat tak Jáchymov z jiné perspektivy.
V krušnohorském mokřadu u Přebuzi přežívá bříza trpasličí, pozůstatek dávné doby ledové. Přebuzské vřesoviště přitom není nedotčenou divočinou: jeho dnešní pestrá podoba souvisí také s někdejší těžbou rašeliny a s péčí, která pomáhá obnovovat zdejší mokřadní prostředí.
Mezi Štěkní a Čejeticemi vedou krajinou staré aleje, které jsou víc než jen působivou kulisou pro procházku. Přírodní památka Štěkeň chrání jejich stromové linie i prostředí důležité pro vzácného tesaříka obrovského. Okolní louky navíc vyprávějí o krajině, kterou člověk po staletí proměňoval.
Nedaleko Horního hradu v Krásném Lese stojí skupina osmi památných dubů letních. Údaj o jejich stáří kolem tří set let je třeba brát jako odhad z turistického zdroje, úřední evidence věk nepotvrzuje. Duby přesto představují pozoruhodný krajinný bod i příjemné zpestření výletu k hradu.
U Libějovic se stará cesta mění v dlouhou zelenou osu, která propojuje zámecké a poutní cíle zdejší krajiny. Libějovická alej zaujme nejen svým původem v 18. století, ale také tím, že procházka podél stromů může být součástí výletu k Novému zámku, kapli svaté Máří a na Lomec.
V Krušných horách u Šindelové se podél lesní cesty řadí 84 chráněných modřínů. Nejde o přírodní památku, jak se někdy uvádí, ale o památné stromořadí. Právě jeho pravidelnost, výška stromů a proměna okolní krajiny z něj dělají pozoruhodný cíl klidného výletu.
Keprník není zajímavý jen jako jeden z nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku. Na otevřeném hřebeni se potkávají daleké výhledy, stopy dávného zalednění i příběh ochrany přírody, který začal už na počátku 20. století.
V Milovicích roste stromořadí dvaceti platanů javorolistých, které má vlastní jméno i vymezené ochranné pásmo. Památkovou hodnotu tu nepředstavuje jediný výjimečný strom, ale celá skupina – zajímavý cíl pro krátké zastavení při poznávání města a jeho zeleně.
Na cestě kolem Bohdalína se nemusí skrývat velká památka, aby stála za zastavení. Březová alej lemuje silnici a připomíná, že i obyčejná krajinná cesta může mít svůj příběh: zdejší stromy jsou podle turistického záznamu chráněny jako památné.