Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Nedaleko slalomového kanálu v Českém Vrbném leží dubové stromořadí, které turistické přehledy označují za památné a jehož stromy odhadují na několik stovek let. Přesné stáří ani rozsah aleje ale nejsou spolehlivě doloženy. Zajímavé je i to, že se v okolí objevují různé názvy a záznamy o jednotlivých dubech.
V Muzeu Rumburk se dá během jedné návštěvy putovat od hornin, které vyprávějí o téměř 600 milionech let vývoje Šluknovska, až do mokřadního světa Velkého rybníka. Dvě přírodovědné expozice ukazují, jak rozmanitá krajina severu Ústeckého kraje je — a zvou k jejímu objevování i venku.
V Thomayerově ulici v Říčanech se ukrývá zahrada, jejíž podobu utvářel japonský zahradní architekt Takumi Mizokami. Aizen nabízí prostor pro pomalou procházku i odpočinek, ale také příběh místa, které se dál proměňuje. Před návštěvou se vyplatí ověřit, zda je právě otevřené a jaký je stav jeho jezírka.
Na zalesněném návrší u osady Nedvězí se v pískovci ukrývají útvary, které připomínají kamenné květy. Výlet k nim lze spojit s Řipskou vyhlídkou, odkud se za dobré viditelnosti rýsuje známá silueta Řípu. Část cesty vede po nenápadných lesních pěšinách, a tak patří k zážitku i pozorné hledání správného směru.
Na severozápadním okraji Nejdku začíná lesní silnička lemovaná jedenácti starými buky. Chráněné stromořadí v lokalitě Vysoká Jedle zaujme horskou krajinou Krušných hor i mohutným bukem, jehož kmen se v několika místech rozděluje a znovu srůstá.
U Jemčiny na Jindřichohradecku se dochovalo působivé lipové stromořadí, které připomíná někdejší šlechtickou krajinu kolem loveckého zámku. Alej vede podél silnice směrem k Šimanovu a dál do krajiny poblíž soutoku Nežárky s Novou řekou.
Průčelská rokle u Ústí nad Labem ukrývá divoké skalnaté údolí, kaskády i Výří vodopád vysoký přibližně 48 metrů. Naučná stezka z Brné vede kolem kamenných moří na Vysoký Ostrý a výlet lze zakončit u hradu Střekov.
Vrch Čečel v Hanušovické vrchovině není jen tichým lesnatým kopcem s nadmořskou výškou 839 metrů. V jeho okolí se dochovaly pozůstatky úkrytů partyzánské skupiny Balalajka – jeden z bunkrů připomíná výrazná jáma, druhý byl po válce obnoven.
V údolí potoka Mazák pod Lysou horou vzniklo místo, kde se péče o krajinu propojuje s výlety, ekologickou výchovou a tradičním pastevectvím. Muchovice lákají na huculské koně, lesní exkurze i cestu k cenným rezervacím Mazák a Mazácký Grúnik.
V Novém Dvoře u Stěbořic se během jediné procházky dostanete od severoamerických prérií přes japonskou zahradu až k himálajské vegetaci. Arboretum Slezského zemského muzea spojuje rozsáhlé venkovní sbírky, tropické skleníky, jarní záplavu rododendronů i příběh muže, který zde před více než stoletím založil výjimečný park.
Pěnkavčí vrch měří 792 metrů a na nejvyšší Luž v Lužických horách mu chybí jediný metr. Samotný vrchol ukrytý v bukovém lese ale není hlavním turistickým cílem. Zajímavější výlet vede ke skalnatému Pětikostelnímu kameni, odkud se otevírají pohledy k Jedlové a Tolštejnu.
Na jižním okraji Rosic začíná nenápadná, ale působivá vycházka mezi vzrostlými lipami. Historické stromořadí lemuje křížovou cestu z 18. století a přivádí návštěvníky ke kapli Nejsvětější Trojice, významné památce i výraznému bodu v krajině.