Jen málokde lze během jediné krátké zastávky sledovat tolik různých podob šlechtického sídla. V Batelově na Vysočině stojí bezprostředně vedle sebe Starý a Nový zámek. Zatímco menší Starý zámek se stal součástí hospodářského dvora a později zázemím panství, rozměrnější Nový zámek si uchoval podobu reprezentativního sídla. Dnes jsou obě stavby především zajímavou připomínkou dlouhé stavební proměny městyse.
Od tvrze k zámeckému areálu
Počátky batelovského panského sídla nejsou úplně snadno dohledatelné. Starší tvrz měla pravděpodobně stát v prostoru dnešního historického jádra a roku 1406 je uváděna jako pustá. Přibližně kolem roku 1400 však vznikla nová tvrz při levém břehu řeky Jihlavy. Je možné, že měla kontrolovat přechod přes vodní tok, přesné místo původního opevněného sídla ale není jisté.
Nejednotnost panuje také v označení jednotlivých staveb. Některé historické popisy spojují renesanční přestavbu tvrze z roku 1586 s dnešním Starým zámkem, jiné v pozdně renesančním jádru Nového zámku spatřují přímé pokračování původní tvrze. Pro návštěvníka je tak důležitější než jednoznačné pojmenování sledovat, jak se areál postupně rozrůstal a měnil.
Starý zámek: sídlo, které se stalo úřední budovou
Starý zámek poznáte jako jednopatrovou obdélnou stavbu se středovou vížkou. Bílá fasáda, kamenné okenní rámy a zbytky sgrafit připomínají její renesanční původ. Jako šlechtické sídlo však sloužil poměrně krátce. Už na přelomu 16. a 17. století byl upraven pro úřednictvo panství, a jeho každodenní role se tak změnila z reprezentativního bydlení na praktické zázemí správy majetku.
V dalších staletích se na budově podepsaly barokní úpravy a poslední výraznější historická proměna se uvádí k roku 1880. Dnes tvoří Starý zámek součást hospodářského dvora na severním okraji Batelova. Podle dostupných informací prošel rekonstrukcí, veřejnosti však běžně přístupný není. I při pohledu zvenčí proto zaujme jako menší, ale architektonicky čitelná stavba, která v sobě spojuje několik etap vývoje.
Nový zámek nese stopy čtyř staletí
Kolmo navazující Nový zámek je mohutnější a působí reprezentativněji. Jde o dvoupatrovou dvoukřídlou budovu, jejíž západní křídlo ukrývá pozdně renesanční jádro. Dochoval se zde renesanční portál a klenutá síň. U vstupu jsou umístěny erbovní desky Jiřího Čížovského z Čížova s letopočtem 1586 a Viléma Oldřicha Odkolka z Újezdce.
Za Odkolků z Újezdce získal zámek kolem roku 1681 barokní podobu a byl rozšířen o delší křídlo. Po roce 1755 následovala přestavba za Jana Kryštofa Burkhardta de Klee, tentokrát v klasicistním duchu. Právě tato úprava výrazně určuje vzhled objektu, který dnes návštěvník vidí. Po prodeji panství v roce 1806 se stavební vývoj nezastavil. Od roku 1839 vlastnili panství Blankensteinové a v roce 1893 zámek znovu modernizovali.
Ve druhé polovině 20. století bohužel objekt prošel i necitlivými zásahy. V 80. letech v něm fungovalo odborné učiliště. Zbytky zámeckého parku založeného v 19. století dnes doplňují pohled na budovu a připomínají dobu, kdy areál nebyl jen správním a obytným centrem, ale také komponovaným místem k odpočinku.
Od památky k novému využití
Současný příběh Nového zámku se týká hledání rovnováhy mezi památkovou ochranou a praktickým využitím. Společnost 7 Stones Investments oznámila v červenci 2026 získání stavebního povolení na rekonstrukci a rekolaudaci objektu na bytový dům se smíšeným využitím. Následovat mají přípravné práce a výběr stavební firmy. Podle záměru vlastníka by se první obyvatelé mohli stěhovat na konci následujícího roku, pokud vše proběhne podle plánu.
U takto významné historické budovy bude podstatné, jak se podaří skloubit nové funkce s dochovanými prvky renesanční, barokní a klasicistní architektury. Aktuální stav prací se může měnit, a před návštěvou je proto vhodné ověřit možnosti přístupu.
Tip na zastavení v Batelově
Zámecký areál není podle dostupných podkladů běžně otevřený pro interiérové prohlídky. Výletníkům tak nabízí především pohled na exteriéry z veřejně přístupných míst, urbanistickou zajímavost dvou zámků těsně vedle sebe a zbytky někdejšího parku. Batelov leží nedaleko silnice II/134, která se napojuje na silnici II/639.
Návštěvu lze spojit s pěšími a cyklistickými trasami v okolí. Z batelovského náměstí Míru vede zeleně značená cesta směrem na Těšenov, okolím prochází také cyklotrasa Greenway řemesel a vyznání a trasa Po stopách Karla Havlíčka Borovského. Zámky tak mohou být nenápadným, ale pozoruhodným bodem výletu krajinou Vysočiny.