Blansko bývá přirozeně spojováno především s Moravským krasem. Muzeum Blanenska ale připomíná, že zdejší krajina není jen světem jeskyní a propastí. V prostorách blanenského zámku se setkávají přírodní dějiny, archeologie, vědecké bádání, šlechtická historie i průmysl, který kdysi proslavil město daleko za hranicemi regionu.
Zámek jako průvodce dějinami Blanenska
Historie dnešního muzea je úzce spojená s budovou, v níž sídlí. Vývoj blanenského zámku sahá pravděpodobně až na konec 14. století. Původní lenní dvůr byl ve 30. letech 16. století přestavěn na tvrz a později získal podobu renesančního zámku. Po poškození během třicetileté války následovala obnova a další úpravy.
Výraznou stopu zde zanechali Salmové, kteří získali blanenské panství v roce 1766. Zámek tehdy sloužil například jako letní sídlo nebo ubytování pro hosty a zaměstnance železáren. Novorenesanční úpravy z roku 1870 jsou patrné v historických interiérech, které dnes patří k samostatným muzejním expozicím.
Moravský kras očima prvních badatelů
Expozice Obrazy z Moravského Švýcarska vypráví o přírodním vývoji okolí Blanska i o lidech, kteří se pokoušeli proniknout do tajemství zdejšího podzemí. Návštěvník se zde setká se jmény, jako byli Jindřich Wankel, Martin Kříž, Karel Jaroslav Maška, Jan Knies nebo Karel Absolon.
Nejde přitom jen o vitríny s nálezy. Expozice připomíná, jak se měnil způsob poznávání jeskyní a jejich obyvatel, od prvních odvážných průzkumů až po systematičtější vědeckou práci. K vidění jsou historické přístroje, jeskynní kosti, zkameněliny a krasové horniny. Pozornost upoutá také originální potápěčský skafandr z počátku 20. století nebo kostra jeskynního lva vytvořená pomocí 3D tisku.
Časový záběr je mimořádně široký: příběh místní přírody se zde odvíjí v horizontu přibližně 380 milionů let, tedy dávno před příchodem člověka. Právě díky tomu muzeum pomáhá vnímat Moravský kras nejen jako turistickou atrakci, ale jako území s hlubokou geologickou a paleontologickou minulostí.
Od pravěkých nálezů ke středověkým hradům
Na přírodní dějiny navazuje Cesta do pravěku Blanenska, která přibližuje archeologické nálezy a osídlení regionu. Další expozice, nazvaná Poklady hradů Blanenska, se zaměřuje na středověk. Představuje zbraně, mince, šperky, archeologické objevy i dobové repliky.
Výstava připomíná také hrady, které zanikly, případně se v průběhu času proměnily v zámky. Nejde tedy jen o přehlídku jednotlivých předmětů. Muzeum prostřednictvím nálezů ukazuje, jak se měnila krajina, mocenské poměry i způsob života lidí, kteří v okolí Blanska žili.
Blanenská litina, která mířila do světa
Jedním z nejvýraznějších témat muzea je místní železářství. S jeho rozvojem je spojen rod Salm-Reifferscheidt a především Hugo František Salm-Reifferscheidt, který v roce 1807 převzal řízení železáren a podpořil jejich modernizaci. Blanenské železárny se během 19. století zařadily mezi významné producenty litiny na Moravě a v rakouském Slezsku a své výrobky vyvážely také do zahraničí.
Expozice Blanenská umělecká litina ukazuje, že zdejší výroba nebyla omezena na běžné průmyslové zboží. Představuje figurální díla, užitkové předměty i funerální výrobky. Litina se tak mění v působivý doklad řemeslné zručnosti, technického pokroku a vkusu 19. století. Prohlídka této části muzea je podle aktuálních informací možná pouze v doprovodu průvodce, což je dobré zohlednit při plánování návštěvy.
Muzeum jako začátek poznávání regionu
Muzeum Blanenska funguje jako příspěvková organizace Jihomoravského kraje od roku 2016 a navazuje na starší muzejní tradici, která v Blansku sahá do poloviny 19. století. Tehdy zde Jindřich Wankel založil soukromé muzeum v jedné z budov předzámčí.
Návštěva zámku je dobrým úvodem k celému Blanensku. Po prohlídce je snazší porozumět významu Moravského krasu, místních archeologických lokalit i průmyslového dědictví města. Muzeum najdete na adrese Zámek 1/1, Blansko. Otevírací doba se během roku mění a jednotlivé expozice mohou mít odlišný režim, proto je vhodné ověřit aktuální informace před cestou.