Blšanský zámek není jen jednopatrová budova s věžičkou a hodinami. Památkově chráněný areál zahrnuje také sýpku, chlévy, konírnu, stodoly, další hospodářské objekty, ohradní zdi, park, rybník a potok. Právě díky tomuto celku je možné lépe pochopit, jak fungovalo menší venkovské panství – nejen jako místo reprezentace, ale také jako centrum každodenního hospodaření.
Od lounského majetku k tvrzi Hrušků
Blšany u Loun leží zhruba čtyři až pět kilometrů východně od Loun. Obecní prameny uvádějí první písemnou zmínku už z roku 1226, některé regionální zdroje však pracují s odlišným letopočtem. Pro dějiny zdejšího sídla je důležitější především 16. století, kdy byly Blšany spojeny s městem Louny.
Po konfiskaci lounského majetku roku 1547 prodala královská komora ves o rok později Mikuláši Mířkovskému z Tropčic. V držení se poté vystřídali Jan Žatecký z Veikersdorfu a Doupovci z Doupova. Roku 1588 získal Blšany Jan Hruška z Března. Právě jeho rod je spojován s úpravou či novým vybudováním panského sídla ve dvoře.
Tehdejší tvrz chránily od západu a severu rybníky. Podle místní tradice se její pozůstatky dochovaly v dnešní obytné budově zámku. Přesná podoba i datace této stavební etapy však nejsou zcela jednoznačné: některé popisy hovoří o opravě starší tvrze, jiné o její výstavbě v 16. století.
Příchovští a cesta k baroknímu sídlu
Po Adamu Jindřichu Hruškovi z Března přešel statek roku 1637 na Jana Karla Příchovského z Příchovic. Právě s jeho působením se spojuje přestavba tvrze na barokní zámek, pravděpodobně v období po třicetileté válce. Přesný rok dokončení ani jméno architekta ale doloženy nejsou a odborné popisy připouštějí i pozdější stavební úpravy v 18. století.
Příchovští využívali Blšany jako rodové sídlo. Výraznou osobností byla Magdalena Rosina Příchovská, rozená Žďárská ze Žďáru. Archivní doklady ukazují, že měla v letech 1676 a 1677 na zámku vlastní komnatu upravenou jako soukromou oratoř. Mše zde sloužili řeholníci, což připomíná, že zámecký život nebyl pouze otázkou správy majetku a společenských návštěv, ale měl také svou duchovní stránku.
Arcibiskupské zázemí i schwarzenberské panství
Roku 1682 přešlo blšanské panství na pražské arcibiskupství. Zámek tak ztratil roli hlavního rodového sídla a sloužil zejména jako zázemí pro arcibiskupské úředníky, hejtmany a obročníky. Jeho význam se tím proměnil, nikoli však zanikl – dál zůstával správním i hospodářským bodem místního panství.
V polovině 19. století postoupil kardinál Bedřich ze Schwarzenberka Blšany Janu Adolfovi ze Schwarzenberka. Ten je připojil k cítolibskému panství. Po pozemkové reformě se zámek roku 1924 od Cítolib oddělil a vrátil se do soukromých rukou. Tento stav trval do roku 1949, kdy byl zámek, hospodářský dvůr i pozemky znárodněny.
Byty, kanceláře a věžní zvon
Po znárodnění v areálu hospodařil Státní statek Blšany a později Semenářský statek Louny. Zámecká budova tehdy nesloužila návštěvníkům ani reprezentaci. Využívaly se v ní kanceláře, byty a sklady, přičemž v letech 1964 až 1965 přibyly další bytové a kancelářské prostory.
Na střeše se dodnes zachovala malá věžička s hodinami a zvonicí. Podle místní tradice zvon oznamoval půl i celou hodinu, svolával ke klekání a ohlašoval také úmrtí. Se zvoněním je spojována obecní zvonařka Růžena Bělohoubková. Jde o drobný detail, který dává velkému historickému příběhu konkrétní lidský rozměr.
Soukromý areál, který znovu slouží lidem
Po roce 1999 začaly podle současného provozovatele první menší opravy. V letech 2002 až 2003 přešel areál do vlastnictví soukromé firmy a následovaly rozsáhlejší rekonstrukce. Od roku 2018 je vlastníkem soukromá osoba Martin Macola.
Dnes Blšanský zámek funguje hlavně jako místo pro svatby, rodinné oslavy, plesy, firemní akce a školení. Využít lze podle nabídky provozovatele zámeckou zahradu, velký a malý sál, sklep, sýpku, kuchyni nebo svatební apartmá. Zahrada je spojována s výraznou vrbou a studnou, v malém sále se nachází otevřený krb a nástěnná malba s panoramatem Českého středohoří.
Zámek na adrese Blšany u Loun 1 není běžně přístupný jako státní památka s pravidelnými prohlídkami. Do areálu se lze dostat především v rámci předem dohodnuté akce, proto je vhodné návštěvu i fotografování předem ověřit u provozovatele. Kdo se do Blšan vydá, může výlet spojit s poznáváním historického prostředí obce a nedalekých Loun. Právě v nenápadném venkovském měřítku zde vynikne proměnlivost českých dějin: jedno sídlo prošlo rukama města, šlechtických rodů, církve, státu i soukromých vlastníků – a přesto si zachovalo svou původní vazbu na krajinu a hospodářské zázemí.