Jen málokterá část Prahy spojuje dějiny medicíny, architekturu, městskou krajinu a silné lidské příběhy tak jako Bohnice. Rozlehlý areál psychiatrické nemocnice působí téměř jako samostatné město: mezi pavilony vedou cesty parkem, stojí tu kostel svatého Václava, Divadlo Za plotem, zahradnictví i socioterapeutická farma. Právě sem a dál do starých Bohnic se vydá komentovaná vycházka Odtajněné Bohnice.
Areál jako město ve městě
Psychiatrická nemocnice Bohnice vznikala na začátku 20. století, v letech 1903 až 1916. Dnes zabírá přibližně 64 hektarů a tvoří ji 118 budov a dalších staveb. Návštěvník tu prochází krajinou, která byla od počátku promyšlená nejen jako soubor léčebných pavilonů, ale také jako zázemí pro každodenní život pacientů a zaměstnanců.
Park je běžně volně průchozí a síť cest propojuje jednotlivé části areálu. Vedle zdravotnických provozů zde fungují také kulturní a komunitní prostory. Divadlo Za plotem hostí program pro veřejnost a nemocniční areál se stává dějištěm festivalů, sportovních i dalších akcí. Při procházce tak lze vnímat nejen jeho architekturu, ale i proměnu místa, které už dávno není uzavřeným světem odděleným od okolního města.
Od ústavu k moderní psychiatrické nemocnici
Výklad připomene také proměny psychiatrické péče a samotného názvu instituce. Původně šlo o ústav pro choromyslné, později o psychiatrickou léčebnu. V roce 1949 patřil bohnický areál k největším zařízením svého druhu v tehdejším Československu. Měl desítky léčebných, obytných i provozních budov, vlastní hospodářství a obhospodařoval zhruba 80 hektarů pozemků.
Současné označení Psychiatrická nemocnice Bohnice se používá od roku 2013. Změna názvu měla pomoci oslabit stigma spojené s psychiatrickou péčí a zdůraznit, že jde o standardní oblast medicíny. Historie areálu proto není jen dějinami staveb, ale také obrazem toho, jak se měnil přístup společnosti k duševnímu zdraví.
Staré Bohnice a místo posledního odpočinku
Trasa podle pořadatelského popisu pokračuje z nemocničního areálu starými Bohnicemi k bývalému ústavnímu hřbitovu. Ten leží přibližně 700 metrů západně od farmy a patří k nejméně známým místům této části Prahy. Dokončen a vysvěcen byl 12. září 1909. O dva dny později se zde uskutečnil první pohřeb, při němž byl uložen jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský.
Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1951. Po zrušení ústavní duchovní správy a kostela postupně ztrácel své původní zázemí a od roku 1963 jej spravovala Pohřební služba hlavního města Prahy, která jej nevyužívala. Místo proto časem zpustlo a dnes působí jako výrazný kontrast k otevřenému a živému parku uvnitř nemocničního areálu.
Historii hřbitova připomínala kaple, márnice a také mohyla věnovaná vojákům a obětem první světové války, kteří zemřeli během hospitalizace v Bohnicích. Zvláštní pozornost si zaslouží památník 48 pacientů z Tridentska. Ti byli za první světové války do Bohnic evakuováni a během pobytu zde zemřeli.
Vycházka s pietním přesahem
Hřbitov přešel v roce 2018 do vlastnictví hlavního města Prahy a do správy městské části Praha 8. Tehdy se počítalo se stabilizací obvodových zdí a kaple, zachováním pietního charakteru a zpřístupňováním formou komentovaných prohlídek. Nejde tedy o místo, u něhož by bylo možné automaticky počítat s trvalým volným vstupem. Aktuální režim závisí na správci a konkrétní akci.
Vycházka Odtajněné Bohnice je naplánována na středu 28. října 2026 od 13:30. Sraz má být podle pořadatelských informací na autobusové zastávce Katovická, kam jezdí například linky 200, 202, 177 a 235. Program trvá přibližně dvě a půl hodiny, měří několik částí Bohnic a končí u bývalého hřbitova, nikoli nutně na místě startu. Uváděné vstupné činí 220 korun; před cestou je vhodné ověřit termín, cenu, kapacitu i přesné podmínky u pořadatele.
Po skončení hlavní trasy má navazovat také možnost návštěvy pietního parku označovaného jako zvířecí hřbitov. I tato část se může řídit aktuálním režimem. Pro zájemce o méně známou historii Prahy však představuje vycházka pozoruhodnou příležitost: během jediného odpoledne propojí architekturu rozsáhlého nemocničního areálu, starou obec i místa, kde se dodnes ozývá paměť lidí, kteří v Bohnicích žili a zemřeli.