Jen málokteré české poutní místo působí tak komorně jako Boušín. V samotě nad údolím Úpy tu stojí drobný barokní kostel Navštívení Panny Marie, obklopený hřbitovem, farou a několika historickými staveními. V lese pod kostelem navíc najdete kapličku se studánkou. Výlet sem proto není jen návštěvou kostela, ale také cestou do krajiny, která se zapsala do české literatury.
Od dřevěného kostela k barokní stavbě
Boušín dnes administrativně patří ke Slatině nad Úpou a má charakter historické samoty. Zdejší kostel je písemně doložen už roku 1350, kdy šlo o dřevěnou stavbu s vlastním plebánem. Místní tradice však jeho počátky klade ještě dál, do druhé poloviny 12. století. Tuto starší dataci je třeba brát jako tradované podání, zatímco rok 1350 představuje bezpečně doloženou zmínku.
S poutním významem Boušína se spojuje především událost z roku 1464. Podle tradice nechal Jan Litobořský z Chlumu postavit nový dřevěný kostel jako poděkování za uzdravení své hluchoněmé dcery. Právě k tomuto příběhu se vztahuje také kaplička se studánkou v lese pod dnešním chrámem.
Současný kamenný kostel vznikal v letech 1682 až 1692. Iniciátorem stavby byl náchodský kníže Lorenzo Piccolomini, který nechal starší dřevěný svatostánek nahradit barokní novostavbou. Jednolodní chrám se sedlovou střechou dodnes působí spíše jako součást krajiny než jako dominantní monument. Jeho půvab spočívá v měřítku, jednoduchosti a klidném okolí.
Areál, kde se zastavil čas
Kostel obklopuje hřbitov se zděnou ohradní zdí. V širším areálu se dochovala také fara, starobylá sýpka a několik venkovských chalup. Společně vytvářejí obraz drobného církevního a hospodářského zázemí, které se v průběhu staletí proměňovalo jen pomalu. Kostel, fara i další historické prostředí Boušína jsou proto vnímány jako kulturně hodnotné objekty; samotný kostel je evidován jako kulturní památka.
Interiér připomíná několik různých období. Z původního vybavení se dochovala kazatelna a cínová křtitelnice, většina ostatního zařízení pochází z poloviny a konce 19. století. Na hlavním oltáři je obraz Navštívení Panny Marie z roku 1856 od Gustava Vacka, akademického malíře z nedalekého Červeného Kostelce. Vacek bývá uváděn také jako přítel Boženy Němcové, což ještě posiluje kulturní a literární rozměr místa.
Boušín v Babičce i v Jiráskově kronice
Boušín není zajímavý pouze svou architekturou. Patří také k místům, která připomíná Babička Boženy Němcové. Při návštěvě tak člověk nevnímá jen kostel a hřbitov, ale i okolní cesty, lesy a údolí Úpy jako krajinu, v níž se prolíná skutečný svět s literární pamětí.
Výrazněji Boušín vstupuje do děje prvního dílu Jiráskovy románové kroniky U nás. Právě sem uprchne Justýna a pomoc hledá u místního faráře. Jiráskovo zpracování tak z Boušína činí nejen kulisu, ale konkrétní místo spojené s osudy literárních postav. Návštěvník si zde může snadno představit, proč právě tato odlehlá krajina nabízela spisovatelům tak silnou atmosféru.
Tip na pěší výlet ze Slatiny
Boušín se dobře hodí jako cíl pěšího výletu. Ze Slatiny nad Úpou sem vede Justýnčina stezka, která propojuje obec s kostelem a okolní krajinou. Na jednom okruhu lze navštívit kostel, hřbitov, historickou faru i kapličku se studánkou, ležící přibližně sto metrů v lese pod kostelem.
Výlet je nejlepší naplánovat tak, aby zbyl čas na pomalou procházku areálem a okolními cestami. Boušín leží v krajině spojené s Babiččiným údolím a zastavěné území se nachází v ochranném pásmu Národní kulturní památky Babiččino údolí v Ratibořicích. Pokud chcete nahlédnout také dovnitř kostela nebo se zúčastnit bohoslužby, je vhodné před cestou ověřit aktuální možnosti u místní farnosti. Právě spojení poutní tradice, barokní architektury, literatury a klidné krajiny dělá z Boušína pozoruhodný cíl pro každého, kdo chce poznávat méně známá místa Česka.