Jen málokterý výlet v regionu propojí na několika kilometrech tolik různých vrstev. Justynčina stezka vede okolím Slatiny nad Úpou přes poutní Boušín, lesní a údolní úseky i obec Červená Hora, kde končí u zříceniny stejnojmenného hradu. Na trase se potkávají místní legendy, příběhy známé z literatury a skutečné pozůstatky středověkého sídla.
Okruh měří přibližně sedm kilometrů a využívá existující značené turistické cesty. Jeho hlavním nástupním místem bývá Slatinský mlýn, kde lze podle obecních informací zaparkovat. Autobusová zastávka Slatina nad Úpou, mlýn je od začátku trasy vzdálena zhruba 50 metrů. Výlet je vhodné plánovat jako procházku členitějším terénem, nikoli jako krátkou procházku po pohodlném městském chodníku.
Justynka mezi tradicí a Jiráskovým příběhem
Stezka nese jméno po Justynce, židovské dívce z Hronova. Podle místní tradice se v roce 1823 rozhodla přestoupit ke katolické církvi. Hronovský farář Ziedler ji měl poslat na Boušín ke svému příteli, faráři Ondráčkovi, kde se připravovala na křest a později jej také přijala.
Nejde přitom jen o lokální vyprávění. Příběh Justynčina útěku z Hronova a jejího přijetí u boušínského faráře literárně zpracoval Alois Jirásek v románové kronice U nás. Při putování tak návštěvník prochází krajinou, která se objevuje nejen v paměti místních lidí, ale také v české literatuře. Právě spojení skutečného místa, tradovaného příběhu a uměleckého zpracování dává stezce její osobitý charakter.
Boušín: poutní místo, studánka a staré pověsti
Jedním z nejvýraznějších míst okruhu je Boušín, samota náležející ke Slatině nad Úpou. Stojí zde kostel s farou, starobylá sýpka, hřbitov a kaplička u pramene. Boušín je mariánským poutním místem nejméně od 15. století a dodnes působí jako klidný historický celek nad údolím.
Boušínská studánka je spojována s pověstí o zázračném uzdravení z roku 1464. Kaplička u pramene leží přibližně sto metrů pod kostelem. Samotná studánka sloužila obyvatelům jako zdroj vody až do roku 1925. Také další zastavení stezky mají své příběhy. U Špetlova buku se vypráví o ukrytém pokladu, Žebrácká rokle připomíná další vrstvu lidových pověstí a Bathildin stoleček patří k drobným místním památkám, které dávají trase měřítko i atmosféru. Tyto motivy je ale lepší vnímat jako součást folkloru, nikoli jako ověřené historické události.
Boušínský kostel připomíná také neklidné dějiny kraje. V době husitských válek byl vypálen a pobořen v souvislosti s obléháním hradu Červená Hora. Výlet tak postupně přechází od náboženských a literárních příběhů k historii vojenské.
Červená Hora: hrad ukrytý v terénu
Závěrečným vrcholem okruhu je zřícenina hradu Červená Hora. Leží na skalním ostrohu v meandru Úpy, přibližně půl kilometru západně od stejnojmenné obce. Hrad je poprvé písemně doložen k roku 1291. Roku 1421 jej obléhali husité a v roce 1427 byl podle evidence Národního památkového ústavu rozbořen sirotky vedenými Salavou z Lípy. Později sloužil jako zdroj stavebního materiálu.
Dnes tu návštěvník nenajde upravený hradní areál s expozicí ani běžné návštěvnické zázemí. Zajímavost místa spočívá v tom, co lze rozpoznat přímo v krajině: pozůstatky předhradí, příkopy, valy, části obvodového opevnění, pravděpodobně okrouhlé věže a relikt nejméně dvouprostorové budovy. Archeologické nálezy železných předmětů a středověké keramiky potvrzují význam lokality, kterou Národní památkový ústav eviduje jako zaniklý hradní areál vrcholného středověku.
S Červenou Horou se pojí také příběh Viktorie Židové, známé jako Viktorka z Babičky Boženy Němcové. Podle historie obce chodila koncem 18. století z Červené Hory do školy na Boušíně. I tento detail ukazuje, jak se v krajině kolem Úpy prolínají dějiny s literárními obrazy.
Prakticky na cestu
Okruh má podle regionálního informačního materiálu jedenáct hlavních zastavení: od Slatinského mlýna přes Boušín, studánku, kostel, Špetlův buk, Bathildin stoleček a Boušínskou lávku až po Žebráckou rokli, Červenou Horu a zříceninu hradu. Cílem je opět Slatinský most. Trasa prochází více územími, její hlavní nástup i název jsou však spojeny se Slatinou nad Úpou, zatímco hrad leží v obci Červená Hora.
Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav značení a cest. U Boušína lze navštívit poutní areál, případné bohoslužby je však vhodné ověřit u farnosti. Na hradě se chovejte jako na archeologické lokalitě a nespoléhejte na turistické zázemí. Odměnou je tichá krajina, v níž se příběhy Justynky, Viktorky i dávného hradu nečtou z informačních tabulí odděleně, ale skládají se přímo během chůze.